Černé díry otce Mandelíka
Ani několik let zkušeností se společnostmi, které nabízely několikanásobně vyšší úroky než banky a následně zkrachovaly, neodradilo české střadatele od dalších dobrodružství. Alima Karmova, Wall Street, Tercier, VK Invest či Jiu nyní vystřídaly kampeličky s nabídkou až třicetiprocentních úroků a historie se začíná opakovat.Kampeličky zažívají nebývalý nárůst vkladů a jejich výše se proti konci loňského roku zdvojnásobila. „Pokud bude tempo pokračovat, do konce roku se vklady zčtyřnásobí,“ říká prezident České asociace záložen, bývalý poslanec ODS Richard Mandelík. Ke konci loňského roku lidé kampeličkám svěřili necelých pět miliard korun, nyní již tato suma překročila desetimiliardovou hranici.Dokument, jejž vypracovala policie a který již několik týdnů koluje po ČNB i ostatních bankách, ale udává, že dvě třetiny z těchto peněz jsou velmi problematicky investovány či doslova prohospodařeny, a jejich návratnost je tudíž značně nejistá. Policie poskytla svůj materiál také Bankovní asociaci. „Je to náš interní dokument. To, že se dostal ven, nás mrzí,“ potvrzuje pravost textu generální tajemník Bankovní asociace Jan Velek.
Všemohoucí dcery
Problém kampeliček spočívá v jejich dceřiných společnostech. Zákon totiž velmi přísně vymezuje, jak smí kampelička peníze investovat, aby nedošlo k jejich znehodnocení, pro dceřiné společnosti ale předpis neplatí. "Tímto ustanovením v praxi odpadají veškerá omezení, neboť prostřednictvím dceřiné společnosti může…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
