Bohulibé spolčování
Cílem nedávné návštěvy bývalého německého prezidenta Richarda von Weitzsäckera v Praze nebylo posezení v kavárně Slavii s manželi Havlovými, jak by se mohlo zdát ze zpráv sdělovacích prostředků. Ve skutečnosti byla hlavní náplní pobytu německého exprezidenta účast na Mezinárodním diskusním fóru občanských organizací, pořádaném v rámci kampaně dní pro občanský sektor. O tomto setkání však média téměř nereferovala.
Nezájem, či prozíravost?
Občanský sektor vychází z iniciativy lidí, je prostředkem jejich seberealizace a dokáže mnohé problémy řešit efektivněji než stát. Ten může v různých případech předat část svých kompetencí právě občanským organizacím, které mohou být kontrolovány přímo sponzory. Jejich případný zisk je určen výhradně na jejich další rozvoj. Římské právo znalo pojem nadace již ve 4. století. První charitativní organizace se u nás objevují ve 13. století, především díky křesťanské věrouce. Ze solidarity s chudými a nemocnými vzniklo mnoho špitálů financovaných kláštery či feudály. K rozkvětu občanského sektoru došlo za národního obrození, kdy k charitativním organizacím přibývaly spolky a sdružení s nejrůznějším zaměřením. Pro komunistický režim byla oproti tomu typická snaha všechny nestátní organizace zničit - už jen proto, že vznikly ze svobodné vůle občanů, nebyly tak snadno kontrolovatelné státem a propagovaly pojem solidarita. S kým být solidární, když jsou všichni stejně zabezpečeni a šťastni? Některé organizace spadly pod…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
