Když vítěz není vítěz
Politické strany se dnes obviňují z toho, kdo více zradil zájmy voličů, a nelogická povolební jednání vysvětlují nedostatky systému, podle kterého se volí do sněmovny. Proto je velmi podivné, že je pár měsíců před listopadem nechává naprosto lhostejnými dnešní tvar zákona o volbách do obecních zastupitelstev. Obě předchozí období místních politiků totiž nade všechnu pochybnost prokázala, že nešťastný volební systém příliš často znemožňuje sestavit slušnou obecní či městskou radu, která by aspoň trochu odpovídala přání voličů.
Příliš mnoho křížků
Zákon o obecních volbách schválily ještě v roce 1990 národní parlamenty. V českých zemích a na Slovensku měly zákony odlišnou podobu - v obou verzích se zrcadlila odlišná historická zkušenost a rozdílná nálada doby. Ve východní části Československa dali najevo svou tradiční důvěru k silným autoritám a schválili přímou volbu starostů. Česká část republiky neměla nikdy velké sympatie pro většinovou volbu, na druhé straně po čtyřicetiletých zkušenostech s KSČ málokdo horoval pro pevné kandidátky politických stran a mnozí politici včetně prezidenta Havla doporučovali dát ve volbách šanci „nezávislým osobnostem“. Autoři zákona se proto pokusili skloubit to lepší z poměrného i většinového systému. Nakonec ale spojili spíše to horší.
Současný volební systém do obecních zastupitelstev je formálně řazen mezi poměrné systémy, založené na volných kandidátních listinách politických stran. Většinové prvky zde…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
