Poražený premiérem
Česká politická elita se začíná připravovat na nejisté časy po volbách. Nejdříve sociální demokracie prohlásila, že se v případě volebního patu pokusí vytvořit menšinovou vládu. Ve čtvrtek pak prezident republiky připustil, že by byl ochoten takovou vládu jmenovat. Jan Ruml mu dokonce sekundoval tvrzením, že Unie svobody je za určitých okolností ochotna menšinový kabinet ČSSD a KDU-ČSL podpořit. Podobné předvolební úvahy jsou trochu směšné a svědčí o malé sebedůvěře stranických lídrů. Navíc představa, že se právě touto cestou dají vyřešit nepříjemné důsledky případné volební remízy, je hodně naivní.
Slabá vláda, silný parlament
V polistopadovém období jsme s menšinovým vládnutím získávali zkušenost jen během několika měsíců v letech 1996–97. Přestože Klausově vládě chyběly k nadpoloviční většině v parlamentu pouhé dva mandáty a zanedlouho je i získala, ukázalo se, že v tak silně ideologicky polarizovaném parlamentu menšina produktivně vládnout neumí. Hlavním rysem tehdy byla slabá vláda a silný parlament, který měl chuť vládnout sám a také se o to svými usneseními a výzvami pokoušel. Protože něco takového není technicky možné, došlo k postupnému ochromení výkonné moci.
Přední český politolog Miroslav Novák tehdy krátce po volbách zveřejnil studii profesora Normana Schofielda, který se zabýval typy a výdrží vlád v mnohostranických demokraciích západní Evropy mezi druhou světovou válkou a pádem železné opony. Výsledek? Menšinová vláda je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
