Kam se ty miliardy poděly
Před čtrnácti dny Česká národní banka přiznala, že její ztráta za loňský rok by mohla činit přes 20 miliard korun. Oficiální audit sice ještě nespatřil světlo světa, od konce minulého týdne je ale jasné, že oficiální ztráta bude představovat „pouhých“ 8,5 až 9 miliard. Jak je to možné? Kouzlí snad s čísly i v centrální bance? Na laika to celé musí působit hrozivým dojmem. Vždyť jaké politické zemětřesení způsobily loni v létě informace o 10–12miliardové ztrátě Kreditní banky Plzeň! A v tomto případě vytvoří obrovskou ztrátu de facto nejmocnější ekonomická instituce ve státě.
Účty jako všude jinde
Centrální banka není běžný vládní úřad jako ministerstva. Je zřízená speciálním zákonem a má jako každá jiná banka normální účetní bilanci. Na straně aktiv (pohledávek) najdeme například poskytnuté úvěry, zlato, devizové rezervy, cenné papíry a na straně pasiv (závazků) například emisi oběživa, dluhy centrální banky, vklady komerčních bank apod. Stejně jako normální komerční firma pak i ČNB vytváří zisk nebo ztrátu (zisk odvádí do státního rozpočtu).
Po celý loňský rok musela centrální banka omezovat (tzv. sterilizovat) příliv zahraničního kapitálu, který vyvolává inflační tlaky. Musela komerčním bankám prodávat výhodně úročené dluhopisy a to byla velice nákladná operace Druhý problém se týkal pohybu kurzu koruny, která v loňském roce zpevnila o 3 % vůči německé marce, což znamenalo kurzovou ztrátu ve výši 8,5 miliardy koruny (kdyby oproti tomu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
