Po stopách předků
Do rozlehlé a velmi komfortní kanceláře vrchního státního zástupce v Praze na Pankráci už pátý měsíc pravidelně dochází pouze uklízečka. Jan Kalvoda sice loni v srpnu odvolal tehdejšího šéfa úřadu Libora Grygárka, až do svého předvánočního útěku z politiky však nebyl schopen jmenovat jeho definitivního nástupce. Úkolu se musela ujmout nová ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová. A poté, co se před deseti dny sešla s nejvyšší státní zástupkyní Bohumírou Kopečnou, je Kalvodův neřešitelný rébus zřejmě rozpleten: Kopečná navrhla jako jediného kandidáta do prázdného křesla „prozatímního šéfa“ vrchního státního zastupitelství a někdejšího Grygárkova náměstka Karla Černovského.
Pětatřicátníci
Kariéra JUDr. Černovského téměř kopíruje profesní dráhu jeho předchůdce Grygárka. Oba pětatřicátníci (ročník 1962) začínali na obvodních pražských prokuraturách a z té doby je spojuje ještě jeden životopisný údaj: členství v komunistické straně. Polistopadová obměna kádrů je přivedla na Generální prokuraturu ČR, kde se také poprvé setkávají: Černovský se v roce 1992 stává vedoucím oddělení v odboru trestního dozoru, šéfovaném právě Grygárkem. Po přeměně prokuratury ve státní zastupitelství se Grygárek v lednu 1994 stává náměstkem, v květnu téhož roku šéfem Vrchního státního zastupitelství v Praze, a Černovský zaujímá jeho místo ředitele odboru trestního řízení. V září 1995 pak postupuje do funkce Grygárkova náměstka a po jeho letním odstřelu je "pověřen řízením…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
