Být frajerem něco stojí
Norští diplomaté v Moskvě stěží věřili svým uším. Po nespočtu pokusů dostat ministra zahraničí věcí Kozyreva na oficiální návštěvu do Norska přišla koncem července nečekaná odezva: ministr by samozřejmě mohl přijet, ale nelíbila by se Oslu spíš návštěva prezidenta Jelcina?
Norští diplomaté v Moskvě stěží věřili svým uším. Po nespočtu pokusů dostat ministra zahraničí věcí Kozyreva na oficiální návštěvu do Norska přišla koncem července nečekaná odezva: ministr by samozřejmě mohl přijet, ale nelíbila by se Oslu spíš návštěva prezidenta Jelcina? Odpověď na otázku velkého souseda nemohla být ovšem jiná než kladná.Zatímco tisk v okurkové sezóně připomněl minulou návštěvu Borise Nikolajeviče v Norsku, kdy Jelcin - ještě ne jako prezident - vystupoval poněkud podroušen, vláda ustavila zvláštní výbor, který měl zajistit, aby nadcházející návštěva byla co nejplodnější. Avšak jak známo, zdravotní problémy vyřadily prezidenta ze hry, a vláda Norského království se teď může jen modlit, aby Jelcinova fyzička před příštím pokusem o návštěvu, tentokrát v listopadu, neselhala. Je zbytečné dodávat, že o náměty pro jednání není nouze.
Nejde jen o čáru
Vztah mezi Norskem a Ruskem je historií sousedství, jež časem ochladlo. Ale tak tomu nebylo vždy. Na rozdíl od Švédů - a nemluvě o Finech - Norové nikdy s Rusy neválčili. Naopak, až do roku 1917, kdy bolševici zavřeli hranice, probíhal mezi severním Norskem a Ruskem živý obchod. V roce 1944 byl severonorský kraj Finnmark, který němečtí okupanti srovnali se zemí, osvobozen Rudou armádou - a ta se bez okolků stáhla, když bylo vše hotovo.Po válce považovali vládnoucí sociální demokraté za hlavní těžiště své zahraniční politiky OSN a představa Norska jako „mostu“ mezi Východem a Západem byla…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
