Kam kráčí naše nejsilnější strana
Dlouho očekávaný text, formulující nově základní ideová východiska a záměry Občanské demokratické strany, spatřil zhruba před měsícem světlo světa. Na rozdíl od programových materiálů ODA a ČSSD není primárně určen voličské veřejnosti, ale má posloužit spíše potřebám strany samotné.
Dlouho očekávaný text, formulující nově základní ideová východiska a záměry Občanské demokratické strany, spatřil zhruba před měsícem světlo světa. Na rozdíl od programových materiálů ODA a ČSSD není primárně určen voličské veřejnosti, ale má posloužit spíše potřebám strany samotné. O jeho vypracování rozhodl už loni na podzim kongres ODS. Tehdy na něm zvítězilo mínění - navzdory názoru jejího předsedy a jeho nejvěrnějších - že strana potřebuje dlouhodobý politický program. Stoupenci této myšlenky si uvědomili, že straně hrozí ztráta dynamiky a ideové rozmělnění a že revoluční zásluhy a pouhá obhajoba statu quo přestanou lidi dříve či později bavit.Zatím neoficiální Politický program ODS má příští týden projednávat Výkonná rada. Osmnáctistránkový dokument nese zřetelné známky rukopisu Josefa Zieleniece. Projevuje se to mimo jiné v tom, že rozsahem nejdelší je kapitola věnovaná zahraniční politice. Příznačná je také diplomatická vyváženost formulací.
Staré nálepky a nové důrazy
Text se kupodivu vyvaroval toho, co bývá ozdobou podobných dokumentů a na co jsou zřejmě straničtí stratégové pyšní - totiž stranickobyrokratického jazyka. Úvodní pasáž podává nejzákladnější charakteristiky strany, jejích východisek a cílů. Přitom je zajímavé, jak autoři šetří výrazy, které by výslovně zařadily ODS do škály pravice-střed-levice nebo konzervatismus-liberalismus-socialismus. O tom, že by ODS byla stranou pravicovou, se nedočteme ani jednou, pouze jedenkrát…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
