Křesťanství na konci tisíciletí
Návštěva papeže je v naší současné situaci nevhodná, říká františkán Zdeněk Bonaventura Bouše, legenda několika posledních desetiletí, které čeští katolíci prožili ve vynuceném ústraní.
Návštěva papeže je v naší současné situaci nevhodná, říká františkán Zdeněk Bonaventura Bouše, legenda několika posledních desetiletí, které čeští katolíci prožili ve vynuceném ústraní. Církev se totiž podle bezmála osmdesátiletého kněze nechová, jak by měla. Žalobami o navrácení svého majetku porušuje zásadu evangelia „Udeří-li tě někdo v jednu tvář, nastav mu druhou“. Tlakem na svatořečení Jana Sarkandra, katolického aktivisty z dob náboženských válek, uráží evangelické církve. Vydáním středoškolské učebnice církevních dějin, která odsuzuje Mistra Jana Husa, Martina Luthera, Voltaira i Židy, dává najevo úmysl opět revidovat historii. „Je mi líto mé církve, kterou velice miluji, když vidím, jak to u nás vede hierarchie a většina kněží,“ říká páter Bonaventura. Přál by si proto, aby na sebe klérus alespoň neupozorňoval nákladnými slavnostmi: „Církvi dnes nejvíc pomůžeme, když budeme mlčet.“
Velké očekávání…
Skepse ústeckého františkána není dnes, měsíc před plánovanou návštěvou papeže Jana Pavla II., ničím výjimečným. Odcizení od zbytku společnosti trápí značnou část českých katolíků natolik, že to přes navyklou disciplínu říkají i nahlas. Mají tedy úplně opačné pocity než před pěti lety, kdy čekali první papežovu návštěvu. Tehdy se zdálo, že historické přehrady mezi katolickou církví a českým národem konečně padly. Osmdesátá léta přece postavila katolíky do popředí protikomunistického odporu, kardinál Tomášek Čechům jako první v listopadu `89…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
