Paradoxy výpočtu nájemného

Paradoxy výpočtu nájemného

Sociální dopady regulace trhu s byty

Zatímco na začátku ekonomické transformace se největší vzestup cen týkal spotřebního zboží, dostávají se v současné době do středu pozornosti ceny energií a nájemné. Tyto ceny patří k pěti procentům cen, jež jsou dosud regulovány.Do nájemného nepočítáme cenu vody, tepla a služeb spojených s bydlením, jako je např. úklid a osvětlení společných prostor domu, odvoz odpadků apod. „Čisté“ nájemné obsahuje pouze cenu pronájmu bytu. Jako u každé jiné ceny je její výše dána dvěma hranicemi: dolní hranice musí uspokojit prodávajícího - musí tedy vlastníkovi domu krýt náklady spojené s poskytováním služby a přinášet případně alespoň minimální zisk. Horní hranice je pak dána obnosem, který je kupující (tj. nájemník) schopen a ochoten za nabízenou službu poskytnout.

Předsudky kolem nájemného

Kalkulace nájemného by se neměla lišit od stanovení ceny pronájmu jiných předmětů dlouhodobé spotřeby - např. automobilů. Majitel půjčovny musí svůj autopark udržovat v provozuschopném stavu, během životnosti automobilů si z odpisů našetřit na nové, musí také platit zaměstnance a z něčeho být živ. V případě, že cena půjčovného toto vše nezabezpečí, majitel půjčovny zkrachuje a bude nucen si hledat jiný zdroj obživy.U nájemného je situace v zásadě podobná, i když komplikovanější. První komplikace je již dána tím, že bydlení patří mezi základní životní potřeby, kdežto ježdění automobilem nikoli. Z toho…