0:00
0:00
Domov26. 7. 19936 minut

Parlament začal kontrolovat tajnou službu

Astronaut

Parlament začal kontrolovat tajnou službu

Česká BIS: během tří let sedm ředitelů

Česká Bezpečnostní a informační služba (BIS) nebyla od počátku svého vzniku (leden 1993) nikým kontrolována. Teprve před čtrnácti dny schválil Parlament sedmičlennou komisi, složenou ze čtyř poslanců koalice a tří opozice, která má právo některé aktivity naší kontrašpionáže kontrolovat: především rozpočet a zprávy o činnosti předkládané ředitelem BIS.Podle současného šéfa BIS Stanislava Devátého nese vinu za půlroční období bez kontroly Parlament. „Existuje zákon o BIS, který přesně říká, kdo a jak tuto tajnou službu kontroluje. Že poslanci zvolili komisi tak pozdě, je jejich chyba.“ Podle člena komise Ivana Maška se s volbou čekalo do doby, než bude jmenován nový ředitel (S.Devátý je pouze pověřen). „Čekání bylo příliš dlouhé, tak se najednou rozhodlo,“ říká I.Mašek.S.Devátý se domnívá, že by tajnou službu nemusel kontrolovat přímo Parlament. „Ve světě to není obvyklé, ale zákon musím respektovat,“ říká. Poslanci jsou přesvědčeni, že kontrola parlamentních komisí je na místě. „Vycházíme z obdobných právních norem v západních zemích,“ tvrdil při schvalování zákona poslanec Oldřich Kužílek.

↓ INZERCE

Kdo má pravdu

V německém zákonu o tajných službách nestojí o kontrole ani slovo. Kontrašpionáž je podřízena ministerstvu vnitra a to za její práci nese odpovědnost. Pokud se německá tajná služba dopustí přehmatu či zneužití své činnosti, mohou poslanci Bundestagu iniciovat…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026