Demokracie a la Tudjman
Demokracie a la Tudjman
Režim tvrdě zametá jak s kritiky, tak se zbylými Srby
Jen málo východoevropských zemí se dokázalo opravdu vymanit ze zajetí komunistických struktur. Asi nejhůř dopadlo Chorvatsko: tamější režim dnes není komunismem let sedmdesátých, ale padesátých. Dlouho se tento návrat do minulosti ospravedlňoval válkou, neboť ve výjimečném stavu se na porušování demokratických principů hledí jako na nutné zlo. V době od prvních mrtvých na jaře 1991 do ukončení srbských útoků o rok později bylo Chorvatsko navíc právem považováno za oběť agrese. Chorvatské vedení se sice zpočátku mohlo k otázce chorvatských Srbů stavět vstřícněji a nenahrávat oživováním nacionálních vášní bělehradským záměrům, vina za vypuknutí války však padá plně na Miloševičovu velkosrbskou politiku.Dnes už není na co se vymlouvat. Nedávná čistka v „Slobodne Dalmaciji“, posledním nezávislém chorvatském časopise, a stále otevřenější vyhánění zbylých Srbů z Chorvatska odhaluje pravou tvář Tudjmanova režimu.
Vůdcovská diktatura
Jedna věc je dnes v Chorvatsku zakázána: jakákoli kritika prezidenta a jeho politických rozhodnutí. Systém moci přitom funguje tak, že vláda jeho rozhodnutí jen přenáší a parlament je schvaluje. Kritika, byť jen parlamentních usnesení, tedy znamená nepřímý útok na samotného Tudjmana. A to obvykle končí špatně, jak dokazuje řada umlčených chorvatských intelektuálů. Nejhůře to odnáší chorvatská média, počínaje rádiem a televizí. Už od prvních…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
