Silně pokřivené zrcadlo
Během několika posledních měsíců u nás zdomácněl termín československá antilobby. Poláci, Maďaři, Ukrajinci, Srbové, Chorvati, Albánci a další národy bývalého východního bloku mají na Západě své zájmové skupiny, tvořené starou i novou emigrací, které účinně zasahují ve prospěch mateřské země.
Během několika posledních měsíců u nás zdomácněl termín československá antilobby. Poláci, Maďaři, Ukrajinci, Srbové, Chorvati, Albánci a další národy bývalého východního bloku mají na Západě své zájmové skupiny, tvořené starou i novou emigrací, které účinně zasahují ve prospěch mateřské země. Jejich vliv je patrný v politickém i hospodářském životě, nejnápadnější je však v tisku. Prostřednictvím veřejného mínění lze nejsnadněji a především nejlaciněji získat přízeň kompetentních činitelů, která se pak může zhmotnit v přílivu kapitálu.
ČSFR vlivnou zájmovou skupinu nemá. Příčiny jsou různé - od vyloučení našeho exilu z restitučních nároků, přes nevraživost české a slovenské emigrace až po malicherné osobní spory. Následkem je i skutečnost, že Československo se objevuje ve světovém tisku zřídka, a když už, tak ve značně pochroumané perspektivě. Dokonalý příklad poskytuje lustrační zákon. Nedávno se jím zabývaly dva známé evropské listy, International Herald Tribune (IHT; přetištěno z deníku Washington Post) a Der Spiegel. Oba články jsou plné omylů, polopravd a zavádějících interpretací, přesto ovlivní milióny čtenářů, k nimž jiné informace prakticky neproniknou.
Kafkovský nástroj čistek
Mary Battiata z IHT nenechává čtenáře od počátku na pochybách o svém stanovisku. Dva roky po revolucích, které svrhly komunismus, roste ve východní Evropě touha po odplatě, v Československu známá jako „štvanice“, píše v úvodu článku.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
