Jak je ti, Rakousko?
Na setkání premiérů ČSFR a Rakouska předložil spolkový kancléř Franz Vranitzky návrh spolupráce obou zemí v energetice. Rakousko nabízí pomoc v řadě oblastí, od efektivního využívání energie a odsíření elektráren až po dovoz ropy a plynu ze západní Evropy a ze Středomoří.
Na setkání premiérů ČSFR a Rakouska předložil spolkový kancléř Franz Vranitzky návrh spolupráce obou zemí v energetice. Rakousko nabízí pomoc v řadě oblastí, od efektivního využívání energie a odsíření elektráren až po dovoz ropy a plynu ze západní Evropy a ze Středomoří. Cílem je umožnit Československu odstoupení od jaderného programu. Na prvním místě stojí požadavek zastavit atomovou elektrárnu V1 v Jaslovských Bohunicích, spojený s nabídkou náhrady její produkce po dobu 12 měsíců. Návrh má detailně projednat společná pracovní skupina.
Delegace, ve kterých byli i ministři hospodářství a financí obou zemí, přivítali zástupci Greenpeace: nabízeli jim čokoládové elektrárny a vyzývali k jejich okamžitému zničení. Spolkový kancléř odmítl, premiér Čalfa si ji nechal zabalit, ministr Klaus poděkoval a zeptal se, kolik je dlužen. Zatímco premiéři jednali mezi čtyřma očima a venku vzdorovala chladu skupinka ekologických aktivistů z Čech a Moravy, mohli jsme se podrobně seznámit s rakouským návrhem.
Špatný stav V1 není výmyslem rakouských bázlivců. Zpráva ministerstva hospodářství ČSFR z listopadu 1990 říká: Je třeba rozhodnout o dalším provozu elektrárny V1, a to buď o jejím okamžitém zastavení, nebo o opatřeních umožňujících její další provoz. Komise firem Siemens a Westinghouse, které dodávají jaderná zařízení, se shodují, že opatření jsou nutná. Liší se pouze v odhadu nákladů a v tom, zda se takové úpravy vyplatí. Rakouská vláda odhadla v minulém roce náklady…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
