0:00
0:00
Zahraničí4. 8. 19919 minut

Běsnící tygři

Šrí znamená šťastný, krásný. U ostrova Lanky (dříve Cejlonu) vyznívá dnes tento oslavný přídomek výsměšně: v zemi, kde na rozloze o něco větší než Slovensko žije 17 miliónů lidí, se od roku 1983 téměř nepřetržitě navzájem pobíjejí Sinhalci a Tamilové.

Astronaut

Šrí znamená šťastný, krásný. U ostrova Lanky (dříve Cejlonu) vyznívá dnes tento oslavný přídomek výsměšně: v zemi, kde na rozloze o něco větší než Slovensko žije 17 miliónů lidí, se od roku 1983 téměř nepřetržitě navzájem pobíjejí Sinhalci a Tamilové. Přičemž občas se vraždí i uvnitř jednoho z etnik. Počet zabitých jde do desetitisíců, ne-li do statisíců. Světovou pozornost tento konflikt v poslední době upoutal hlavně atentátem na Rádžíva Gándhího, který spáchala šrílanská obyvatelka tamilského původu, když na sobě odpálila silnou nálož.Indoevropská sinhalština a drávidská tamilština se k sobě mají asi jako čeština a maďarština. Sinhalci jsou až na výjimky buddhisté, mezi Tamily převládají hinduisté. Příčinou konfliktu ale není odlišnost kultur. Je jí odlišnost cílů: sinhalští předáci jsou odhodláni zabránit rozdělení země, zatímco tamilští militanti nechtějí ustoupit ani o píď ze svého požadavku vytvořit na části ostrova nezávislý stát Ílam.

Dvoutisícileté sousedství na ostrově

Sinhalci i Tamilové žijí na Šrí Lance přes dva tisíce let. Sinhalci snad o něco déle. Během této doby byly tamilské oblasti na severu a východě ostrova většinou buď samostatné, nebo tvořily součást větších tamilských států, které tam zasahovaly z indické pevniny. Naprostá většina Tamilů (asi 60 miliónů) také žije na jihu Indie ve státě Tamilnád. Dnešní územní jednota Šrí Lanky je dědictvím po Britech.

↓ INZERCE

Sinhalci jsou na Šrí Lance ve více než semdesátiprocentní…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026