Konec iluzí
Jedenáct měsíců po loňském listopadu konstatoval předseda KSČS Vasil Mohorita "konec národního porozumění a začátek tvrdého nekompromisního zápasu".
Jedenáct měsíců po loňském listopadu konstatoval předseda KSČS Vasil Mohorita „konec národního porozumění a začátek tvrdého nekompromisního zápasu“.
Tuto jednoznačnou výhrůžku pronesl představitel strany, která přivedla zemi na pokraj katastrofy, a přesto po čtyřiceti letech své zločinné vlády profituje právě z podivně chápaného porozumění: nebyla postavena mimo zákon, dosud neztratila ani svůj majetek a jediný z jejích bossů, který se ocitl ve vazbě, je dnes na svobodě. Nebyli zjištěni ani potrestáni viníci 17. listopadu, český premiér Pithart nadále slyší trávu růst a přetlak ve společnosti dosahuje kritického bodu. Není divu, československý občan se zatím nesetkal s hmatatelnými výsledky „sametové revoluce“. Občanské fórum, absolutní vítěz parlamentních voleb, se pomalu štěpí, aniž by své vnitřní rozpory smysluplně ventilovalo. Možnost vzniku vyhraněných a perspektivních politických stran z hnutí OF je obětována mýtu předvolební jednoty. Právě taková atmosféra nahrává Vasilu Mohoritovi, jemuž „je zcela jasné, kam vedou představitelé především těch rozhodujících směrů ve vládnoucí síle této společnosti lid této země…“
Široké veřejnosti to však jasné není a „vládnoucí síla“, tedy OF, podnikla zatím pramálo, aby tento dojem napravila. Ať už bereme výroky předsedy KSČS jakkoliv, padlo tu alespoň konkrétní slov, nápadně rozhodné ve srovnání s defenzívním vystoupením představitelů OF v nedávné televizní debatě. Na rozdíl od ČSL, která zahájila předvolební…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
