Bude čím se chlubit?
Máme spoustu komplexů, které nás nutí neustále sobě i jiným dokazovat, jaké udivující schopnosti v nás dřímají a jaký význam a postavení by nám měl svět přiznat.
Máme spoustu komplexů, které nás nutí neustále sobě i jiným dokazovat, jaké udivující schopnosti v nás dřímají a jaký význam a postavení by nám měl svět přiznat. Nejspíše to je ten pravý důvod, proč jsou u nás výročí tak často oblíbenou záminkou ke slavnostem, které by nikde jinde nikomu na mysl nepřišly. Takovou záminkou se stalo i stoleté výročí Zemské jubilejní výstavy v Praze, které připadá na příští rok. Tragikomický nápad uspořádat v roce 1991 obdobnou výstavu našel kupodivu mnoho přívrženců. Patří k nim i ing.Bohuslav Zajk, autor článku „Nejstarší průmyslová výstava v Evropě!“ v Technickém týdeníku z 29.5.B.Zajk nachází jistou paralelu mezi situací před sto lety a dneškem; spatřuje ji v tom, že se naše zdecimované národy „snaží vylézt z propasti do jednotné a integrované Evropy“. Ponechme stranou skutečnost, že Evropa není ani jednotná ani integrovaná. Podstatné je, že situace našich národů tehdy a nyní je zcela odlišná.
Zemská jubilejní výstava roku 1891 byla úspěšnou, ambiciózní ukázkou toho, co tu reálně existovalo: rozvinutý průmysl, obchodní podnikání, úspěchy na evropském trhu, slušná znalost evropské kultury, slibně se rozvíjející kultura česká (tschechisch) i kultura v Čechách (bömisch). Před sto lety byly naše národy na vzestupu, který vyvrcholil dnes nostalgicky vzpomínaným desátým místem ČSR v žebříčku nevyspělejších zemí světa. My dnes, chceme-li jednou být kulturní, prosperující zemí, musíme teprve všechno od základů změnit.Repríza výstavy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
