Stále neznámý Izrael
Nevyjasněná budoucnost státoprávního uspořádání na Blízkém východě a masový exodus sovětských Židů do Izraele přitahují pozornost celého světa.
Nevyjasněná budoucnost státoprávního uspořádání na Blízkém východě a masový exodus sovětských Židů do Izraele přitahují pozornost celého světa. Těmito otázkami se začíná zabývat i náš tisk, pohříchu ovšem způsobem „evropsky liberálním“, tedy v praxi propalestinským. Využívá všeobecnou neznalost faktografie a místních reálií mezi československou veřejností a místo aby zasvěceně informoval, zaujímá definitivní stanoviska. Pro kritičtější přijímání podobných závěrů a základní orientaci je nezbytné uvést několik poznámek.
Matoucí mapy
Podívá-li se čtenář běžného deníku na jakoukoliv mapu naší produkce, aby zjistil, kde vlastně leží ona okupovaná území, nenajde zhola nic. Do zkroucené nudličky Izraele se zakusuje až téměř k moři Jordánsko, v jehož hranicích jsou zaneseny lokality známé z televizního zpravodajství o intifádě. Československá kartografie zde už čtvrt století ignoruje obecné zásady znázorňování politických útvarů de facto nebo de iure, tedy podle skutečnosti nebo podle práva. Proč respektuje demarkační čáru na Korejském poloostrově (místo teoretické 38.rovnoběžky) nebo linii příměří mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru coby politické hranice, zatímco v případě Izraele tvrdošíjně setrvává na stavu před šestidenní válkou? Takto vedená hranice platila v tisíciletých dějinách Svaté země pouhých 17 roků (1950- 1967), a tudíž nevyjadřuje realitu, ale ani právo, protože jordánská svrchovanost, vyznačená na našich mapových dílech, měla pro…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
