Má většina pravdu?
24.-26. května se v Domě Sudetských Němců v Mnichově konal 33.kongres Federativní unie národností Evropy (Union Fédéraliste des Communautés Ethniques Européennes).
24.-26. května se v Domě Sudetských Němců v Mnichově konal 33.kongres Federativní unie národností Evropy (Union Fédéraliste des Communautés Ethniques Européennes). Unie byla založena v r.1949 ve Versailles a v současné době sdružuje 31 řádných členů - malých i velkých spolků a organizací ze 14 evropských států, jejichž souhrnná členská základna se odhaduje na víc než 30 miliónů.
V loňském roce se Unii podařilo získat postavení konzultativní nevládní organizace při Evropské radě, což znatelně posílilo její prestiž a vliv. Poslanec Evropského parlamentu, snad největší prominent na kongresu, hrabě von Stauffenberg se již delší dobu snaží prosadit, aby zároveň se sjednocením (zatím západní) Evropy v r.1992 zde začala platit i Charta práv národnostních menšin. Charta už je vypracovaná, ovšem zatím ji kompetentní instituce považují spíše za „problém navíc“.Letošní kongres měl název „Národnostní menšiny - partneři na cestě do Evropy“. Referáty členů předsednictva UFCE prozrazovaly léta práce s problematikou vztahů na ose mocnější - slabší. Pojem demokracie jako systému „rovných“ šancí ve smyslu „většina má pravdu“ a „co si vybojuješ, je tvoje“ v západní Evropě, zdá se, naštěstí odeznívá a našinec může jen závidět. Například v Německu žije asi padesát tisíc Dánů, v Dánsku třiadvacet tisíc Němců. Obě menšiny jsou na základě vzájemných prohlášení vlád SNR a Dánska tak hýčkány finančními prostředky a legislativními jistotami, že ani nemají dost zájemců o jejich využití …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
