Ostrava je rozdělané město. Jako by nehotovost byla zásadním chromozomem toho místa už od dob, kdy se zde rozryla zem povrchovými a především hlubinnými doly, kdy tu vyrostl průmysl tak těžký, že jej toto místo a jeho obyvatelé stěží unesli. Před čtvrtstoletím ty doly zasypali či zaplavili, haldy zarůstají vyzáblou buší, laguny plné ropných kalů jsou loudavě odtěžovány, řada fabrik podlehla demolici. Objevily se ohromné plochy vyrabované těžbou, kontaminované jedovatými látkami, zdevastované těžkými stroji. Prostírají se před obyvateli města jako výsměch, varování i výzva. Jak z těchto strašných ploch udělat zase smysluplný prostor, který se stane městem, nikoli pouhým pracovním táborem, osudovou umístěnkou?
A tak má Ostrava v sobě pořád více ze staveniště než z usedlosti, pořád je více územím pro pokusy a hledání než pro jistotu spočinutí. A taky je střetem tendencí, velkým svárem kulturního úsilí s konzumní pitomostí. Vystavět na těch obrovských plochách kulturní centrum s moderní vědeckou knihovnou, koncertním sálem, galerií, kluby a studentským kampusem? Nebo další nákupní gigacentrum, které spolehlivě zničí všechny menší obchůdky a podniky v okolí a nasaje lidi průmyslem stereotypní zábavy? Udělat park, nebo parkoviště? Náměstíčko, nebo kanceláře? Montovací haly, nebo výletní zónu?
Plochy k využití by Ostravě mohla leckterá přespříliš „zabydlená“ města závidět. Ty prázdné plochy se otevírají nejenom v krajině, ale i v samotných obyvatelích Ostravy, kteří pozůstali…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
