Jak se opovažujete?!
Největší poválečné environmentální protesty začaly u mladé generace a jedné švédské studentky
Tuto scénu zná dnes už celý svět. Píše se 20. srpen 2018, patnáctiletá školačka jménem Greta Thunberg sedí ve žluté nepromokavé bundě sama před parlamentem ve Stockholmu a vedle sebe má položený karton s nápisem „Skolstrejk för klimatet“ (Školní stávka pro klima). Cílem tohoto záškoláctví – popisovala zachmuřená dívenka lokálním novinářům – bylo upozornit švédské občany, že chození do školy je pro děti jako ona už v podstatě zbytečné, pokud se veřejnost neprobudí a nezačne něco dělat s přibližující se hrozbou nevratné změny klimatu. Tehdy to většina lidí brala jako kuriozitu, o které se už druhý den nikdo nebude bavit. Ale Greta svůj skolstrejk nevzdala.
Greta přitáhla k problematice klimatické změny největší pozornost v historii a zaktivizovala mladé lidi, vyrůstající jako první generace v ruce s chytrými zařízeními zajišťujícími okamžitý přístup k informacím.
Střih. Na konci roku 2019 byla ta stejná zachmuřená švédská dívka vyhlášena osobností roku americkým časopisem Time a miliony mladých lidí se nechaly inspirovat k pravidelným absencím ve škole, když místo vyučování v ulicích stávkují za lepší klima. V rukou pokaždé drží transparenty s nápisy jako „Nemáme planetu B“, „Proč se učit pro budoucnost, která nebude?“ nebo „Neměňte klima, měňte systém“. Grétin vzkaz starším generacím: Žijete tak, že ničíte Zemi a chystáte strašnou budoucnost svým dětem, přestaňte s tím! – se tak ode zdi švédského parlamentu roznesl do celého světa. A…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
