Učitelé mají dostat přidáno, ale pořád se neví kdy a kolik
Napínání kantorů pokračuje, poslanci šachují také se školskou reformou
Slibované zvýšení platů pro učitele se dál protahuje, termín se začíná posouvat ze září 2018 na leden 2019. Ministr školství Robert Plaga ve středu po jednání s odbory prohlásil, že přednostně bude řešit peníze na příští rok. „Já osobně bych byl raději kdybych získal dostatek prostředků pro rok 2019,“ odpověděl na otázku, který termín pro zvýšení učitelských mezd nyní platí.
Původně se mluvilo o září. Hned po volbách nová sněmovna takřka jednomyslně odhlasovala, že kdyby nové vládě letos přiteklo díky rostoucí ekonomice do rozpočtu neplánovaně víc peněz (což se v minulých letech dělo), mají tyto rezervy jít přednostně právě na platy učitelů. Usnesení, pro které hlasovalo 190 z 200 poslanců včetně Andreje Babiše, doporučovalo pro letošní září zvýšení učitelských platů o 15 procent.
Při rozdělování rezerv nakonec dostalo přednost zlevnění jízdného pro studenty a důchodce. Plaga proto při slibování vyšších platů mluví raději o lednu 2019. V rozpočtu na příští rok, který už vláda v demisi začala sestavovat, se podle ministra bude s 15 procenty navrch počítat. Nepůjde ale o plošné přidání všem. Napevno v tarifních mzdách učitelé podle něj dostanou navíc jen 10 procent. Zbytek budou mít ředitelé škol k dispozici jinou formou.
Zvýšení platů o 15 procent vyjde zhruba na 12 miliard korun. Školství by podle Plagy potřebovalo pro příští rok navíc 30 miliard. Kromě zvýšení platů má totiž začít platit reforma regionálního školství, která mění princip rozdělování peněz do škol a mimo jiné narovnává platové rozdíly mezi chudšími a bohatšími kraji. Sečte-li se efekt obou těchto opatření, někteří učitelé by teoreticky mohli dostat přidáno ještě víc.
Ve skutečnosti však pořád není jasné, s čím mají učitelé pro příští rok počítat. Reforma sice prošla parlamentem jako zákon už za minulé vlády, ale část nové sněmovny ji chce odložit. S tímto návrhem ve středu uspěl na jednání školského výboru sněmovny jeho předseda Václav Klaus.
Poslanci z ODS, SPD a překvapivě i z vládního hnutí ANO podpořili jeho návrh, aby se reforma posunula o dva roky. Ve výboru posun prošel jako doplněk k dřívějšímu Klausovu návrhu, a sice zrušit již dříve schválený nárok, aby mateřské školky přijímaly od roku 2020 děti už od dvou let. Obojí bude muset rozhodnout celá sněmovna.
Zvýšení učitelských platů několikrát přislíbil také Andrej Babiš. I on mluvil o 15 procentech v září nebo v lednu. Hlavní závazek, který v této souvislosti opakuje, je zvednout učitelské platy během tohoto volebního období na 130 procent průměrné mzdy. Jeho slibu chtějí využít odboráři a prosadit příští rok víc peněz nejen pro učitele, ale pro všechny státní zaměstnance. Šéf odborů Josef Středula chce pro ně podobné zvýšení platů jako loni, kdy stouply o 10 procent. „Není důvod pro zpomalování. Kolem deseti procent to určitě musí být, protože pokud někomu bylo slíbeno 15 procent, tak není akceptovatelné, aby ta tempa napříč státní sférou byla nějak výrazně rozdílná,“ prohlásil Středula v rozhovoru pro Respekt.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
