Respekt: Předseda sněmovny Vondráček zvažuje návštěvu Moskvy
Na začátku října mají do Ruska zamířit dvě české poslanecké návštěvy
Po ruské anexi Krymu a následně okupaci východních částí Ukrajiny příliš mnoho českých politiků do Moskvy nejezdí. A nejde pouze o výraz zkomplikovaných vztahů kvůli tomuto válečnému aktu, část ruských politiků je zároveň na sankčním seznamu Evropské unie nebo USA.
Posledním českým premiérem, který navštívil Moskvu, byl Petr Nečas v roce 2013. Vladimir Putin si ho tenkrát vzal podle očitých svědků po oficiálním setkání stranu ke krbu a chtěl s ním probrat mezi čtyřma očima citlivé věci včetně zakázky na dostavbu jaderné elektrárny. Nečas odmítl a Putin to nesl s nelibostí.
S Putinem se v dalších letech potkával jen prezident Miloš Zeman, delší dvoustranné jednání měli v roce 2017 v Soči. Opět se zde řešila jaderná zakázka, ale i budoucnost ruského hackera Jevgenije Nikulina a další témata. Na letošek Zeman podobnou cestu do Ruska neplánuje, chystají se tam však čeští poslanci. Jak zjistil Respekt, krátce za sebou by na začátku října měli do Moskvy zamířit členové školského a posléze zdravotního výboru.
Návštěva by nicméně mohla proběhnout i na vyšší úrovni. Přítomnost v Rusku podle informací Respektu zvažuje i předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). Jedním z důvodů má být obava, aby se s Ruskou federací zcela nezpřetrhaly diplomatické kanály a aby zůstala otevřená komunikace. Co přesně to znamená, není jasné. V Moskvě stále působí český velvyslanec a vykonává zde standardní práci, k níž patří i komunikace s ruskými protějšky.
Vondráček by se v rámci politických jednání mohl sejít i s předsedou ruské Dumy Vjačeslavem Volodinem. Toho americká diplomacie označuje za muže, který měl významný podíl na anexi Krymu, a v minulosti ho proto dala na sankční seznam. Zda k setkání dojde a o čem by debatovali, předseda Poslanecké sněmovny doposud veřejně nekomentoval. Otázku Respektu nechal od minulého pátku bez odpovědi.
Vondráčkovu účast v Moskvě by však nakonec mohlo zkomplikovat Fórum Borise Němcova, které se bude konat v Praze právě na začátku října. Organizuje ho dcera tohoto zavražděného ruského politika: cílem je zvát na něj výrazné osobnosti ruské opozice, intelektuály, spisovatele a debatovat o současném stavu země a možnostech její proměny. Pořadatelé by rádi akci uskutečnili v Černínském paláci. Pokud by každopádně Vondráček ve stejné době vyjel do Moskvy, mohla by to část české politické i mediální scény interpretovat jako necitlivé rozhodnutí.
Zavraždění Borise Němcova přidává otazník i nad poslaneckou cestu. Výročí jeho narození připadá na 9. října, kdy by mohla začít jejich mise. Zda bude součástí návštěvy českých zákonodárců připomenutí jeho památky, není jasné.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
