Modžtaba Chameneí je vztyčený prostředníček směrem k Donaldu Trumpovi

Íránský prezident Masúd Pezeškján se v sobotu omluvil svým arabským sousedům za dronové a raketové útoky na jejich země. A slíbil, že skončí. O pár hodin později už na ně přes Perský záliv letěla další vlna dronů a raket a útoky dodnes pokračují: mířily a míří na saúdská ropná pole, na odsolovací zařízení v Bahrajnu, na lodě plující Hormuzským průlivem. Tento moment nabízí jeden z klíčů k chápání velké blízkovýchodní války: tedy že nemá smysl věnovat velkou pozornost slovům íránského prezidenta nebo ministra zahraničí, protože reálná moc leží jinde.

V bezpečnostních strukturách, které jednají bez ohledu na názor smířlivěji naladěného prezidenta. A v první řadě v Islámských revolučních gardách – ozbrojené pěsti režimu, která se na válku s mnohem silnějším nepřítelem léta připravovala. Tuto moc demonstrovala i volba nového nejvyššího vůdce, kterým se stal gardami protežovaný Modžtaba Chameneí. Výběr syna Izraelci zabitého ajatolláha Alího Chameneího je vztyčeným prostředníčkem směrem k Washingtonu a Jeruzalému. A sázkou na pokračující vzdor.

Šedá eminence

milionů Íránců má nového vládce, kterého po zvolení neviděli a ani nevědí, jak vážně je zraněn. Izraelské bomby zabily jeho otce, matku, manželku, sestru i malou neteř – a cílem byl i on. Je pochopitelné, že se skrývá – izraelská a americká špionáž jsou mu v patách. Ani z předválečných desetiletí nicméně neexistují záznamy projevů nebo textů, z nichž by Íránci mohli vyčíst jeho názory na některé z klíčových dilemat země.