Modžtaba Chameneí je vztyčený prostředníček směrem k Donaldu Trumpovi
Írán se ve válce chová jako vojenská diktatura, hlavní slovo mají Islámské revoluční gardy, pěst a štít režimu
USA a Izrael zaútočily na Írán. Vše o tématu ➡️
Íránský prezident Masúd Pezeškján se v sobotu omluvil svým arabským sousedům za dronové a raketové útoky na jejich země. A slíbil, že skončí. O pár hodin později už na ně přes Perský záliv letěla další vlna dronů a raket a útoky dodnes pokračují: mířily a míří na saúdská ropná pole, na odsolovací zařízení v Bahrajnu, na lodě plující Hormuzským průlivem. Tento moment nabízí jeden z klíčů k chápání velké blízkovýchodní války: tedy že nemá smysl věnovat velkou pozornost slovům íránského prezidenta nebo ministra zahraničí, protože reálná moc leží jinde.
V bezpečnostních strukturách, které jednají bez ohledu na názor smířlivěji naladěného prezidenta. A v první řadě v Islámských revolučních gardách – ozbrojené pěsti režimu, která se na válku s mnohem silnějším nepřítelem léta připravovala. Tuto moc demonstrovala i volba nového nejvyššího vůdce, kterým se stal gardami protežovaný Modžtaba Chameneí. Výběr syna Izraelci zabitého ajatolláha Alího Chameneího je vztyčeným prostředníčkem směrem k Washingtonu a Jeruzalému. A sázkou na pokračující vzdor.
Šedá eminence
milionů Íránců má nového vládce, kterého po zvolení neviděli a ani nevědí, jak vážně je zraněn. Izraelské bomby zabily jeho otce, matku, manželku, sestru i malou neteř – a cílem byl i on. Je pochopitelné, že se skrývá – izraelská a americká špionáž jsou mu v patách. Ani z předválečných desetiletí nicméně neexistují záznamy projevů nebo textů, z nichž by Íránci mohli vyčíst jeho názory na některé z klíčových dilemat země.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
