Ivan Gabal: Slovensko „On the Road“

Strávil jsem víkend na Slovensku na konferenci, která se věnovala kondici země a jejím dalším výhledům z různých vnitřních i vnějších perspektiv. Obraz je to smíšený. I Slovensko je vnitřně rozpolcené – společensky, geopoliticky i politicky. Těžko hledá společný jazyk, a to i vzhledem ke své silné hospodářské provázanosti s automobilovým průmyslem, z níž musí hledat cestu ven. Prožívá obdobnou demografickou stagnaci, a navíc čelí dlouhodobému odlivu mladých lidí.

Trpí geopolitickou rozkolísaností veřejnosti, která váhá nad původcem války v sousední zemi i nad tím, jak na ni reagovat – od neutrality až po oscilaci mezi kooperací s Ruskem a podporou Ukrajinců. Polarizace jde leckde generačně napříč rodinami, ostře rozděluje města a venkov a zasahuje i východ Slovenska. Domácí správní reformy stagnují nebo zůstávají nedotažené, územní samospráva není jasně vymezená, reforma školství postupuje pomalu, v kultuře a umění se projevuje „blond“ frustrace a vyvstávají vážná korupční podezření. Slovenská společnost je prostoupena hlubokými sociálními nerovnostmi, které mnozí vnímají jako nespravedlivé. Stabilní je snad jen důvěra v armádu, daná jejím důsledným oddělením od domácí i zahraniční politiky.

Přesto se mi zdá, že diskurz o domácí situaci je nabitý snahou nalézt cestu ke změně, s vysokou mírou ochoty občansky se angažovat i společně hledat způsoby, jak dialogem přemostit rozdělenou společnost. Bývalí ministři i hlavy státu sedí v auditoriu, poslouchají, reagují a o přestávkách diskutují. Na rozdíl od nás je Slovensko svou energií spíše na vzestupu, není už v prosté obraně statu quo, i když ho zasáhly ztráty ve veřejnoprávních médiích i katastrofy, jako byla vražda novináře či masivní xenofobní útoky mířené proti různým skupinám, od hlavy státu až po homosexuály. Slováci si uvědomují, že jsou vystaveni trvalému dezinformačnímu tlaku z Ruska, jehož nositelé mají zastoupení i v parlamentu. Čelí tomu zvýšenou aktivitou neziskového sektoru, lokální občanskou agendou a komunikací, prací místních spolků, kulturních a uměleckých institucí… Snaží se.

Maďarské volby jsou pro Slovensko zásadní. Změna má téměř civilizační, oživující význam. Debata – vzhledem k zastoupení slovenských Maďarů vlastně domácí – brzy ukázala, že porážka Orbána má neopakovatelný charakter: jde o voličské zatažení za záchrannou brzdu, ve snaze nevypadnout z elitního evropského klubu. Orbán svým protievropským směřováním nebezpečně přiblížil Maďarsko Moskvě. Přesto mohou být některé rysy jeho porážky důležitým příkladem pro volební vytlačování autoritářských suverénů.