Orbán opouští parlament, možná i Maďarsko. Na očekávanou sabotáž nové vlády to nevypadá
Garrigue: Řada známých tváří Fideszu odchází z politiky, straničtí byznysmeni mizí ze země
Čtete jeden z našich newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Máte z čeho vybírat. Silvie Lauder píše newsletter V pasti pohlaví, Markéta Plíhalová pak Jednotku intenzivní péče. Světovému dění se věnuje newsletter GARRIGUE, domácí politice newsletter PLAMÍNKOVÁ. Pomezí byznysu a politiku popisuje Sečteno, podtrženo, který připravuje Filip Zelenka.
Byla to jedna z nevyvratitelných pravd maďarské politiky: Viktor Orbán nemůže prohrát. A kdyby přece jen prohrál, stejně nenechá nikoho vládnout. Tak důkladně má maďarský stát ovládnutý a porobený.
První pravda padla 12. dubna, kdy opoziční strana Tisza s výrazným náskokem vyhrála ve volbách a získala ústavní většinu v novém parlamentu. Mělo tedy dojít na pravdu druhou: Orbánova státostrana Fidesz měla, v semknutém šiku, přečkat několik měsíců bez vlády, její lidé ve všech možných institucích měli všemožně sabotovat opoziční pokusy řídit zemi. Opozice měla poznat, že snaha převzít moc byla marná opovážlivost, a její voliči, že to byla naivita.


Orbán už jednou prohrál. Když v roce 2002 překvapivě přišel o moc, byl podle pamětníků v rozezleném šoku. Ale jeden z jeho blízkých poradců mu řekl: buď teď může být docela dobrý bývalý premiér, co by chtěl ještě jednou vyhrát volby – a už je nikdy nevyhraje, protože takoví nikoho nezajímají. Nebo se může proměnit, stát se mužem z lidu, který za lidi bojuje, a má šanci. Poslanec Orbán moc času v parlamentu nestrávil, byl často na cestách po celé zemi. I tak prohrál další volby. Přesto to nevzdal a voliči ho v roce 2010 odměnili šestnácti lety samovlády.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu











