0:00
0:00
Politika25. 11. 20152 minuty

Rusko se s Ukrajinou znovu pře o plyn

Už to vypadalo, že letošnímu začátku zimy bude něco chybět: oznámení, že Rusko zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu, a že je tak ohrožen tranzit plynu i do západní Evropy. Během roku si totiž Ukrajina dodávky plynu od ruského Gazpromu předplácela. Navíc přestala být díky dovozu i z jihu či západu tzv. zpětným tokem v potrubí závislá pouze na drahém nákupu z Ruska, ruský plyn si levněji nakupovala od evropských firem.

Nyní však byla tradice ukrajinsko-ruských svárů o plyn obnovena. Šéf státního Gazpomu Alexej Miller ve středu oznámil, že od rána už na Ukrajinu neteče ani kubík, protože tamní dovozce Naftogaz dopředu nezaplatil, jak bylo domluveno. „Dodávky budou zastaveny do té doby, než Ukrajina pošle další platby,“ uvedl v tiskovém prohlášení.

Šéf Gazpromu zároveň varoval, že potíže může mít i Evropa. „Ukrajina začala už dnes, ještě před začátkem zimních špiček, aktivně čerpat zásoby z podzemních zásobníků, které přitom nebyly dostatečně naplněny. Odmítnutí nákupu ruského plynu tak znamená vážné riziko pro bezpečný tranzit do Evropy, i pro zásobování spotřebitelů na Ukrajině,” uvedl Miller. Naráží tím zřejmě na dřívější situace, že Ukrajina v případě nedostatku plynu pro sebe může odčerpat část množství určeného spotřebitelům dál na Západě.

↓ INZERCE

Země osmadvacítky jsou na ruském plynu závislé zhruba z jedné třetiny celoroční spotřeby, z toho velká část přichází právě přes Ukrajinu. Tranzit jde z hranic dál na Slovensko, do ČR a do Německa. Všechny země ale mají jednak velké zásoby, jednak mají už většinou alternativní možnosti dovozu. Krátkodobé výpadky dodávek tak spotřebitelé většinou nepocítí.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026