Hezká su, aj taká múdrá! Strážnické ženy se rozhodly vyzvat muže v komunálních volbách

Je brzké ráno a v potemnělé uličce se schází několik žen. Jsou předem domluvené a jsou převlečené za muže, s nalepenými fousy na obličej a chlupy po těle. „Navrhuji správu obecní teď svěřit ženám,“ říká Praxagora a společně s dalšími ženami tajně přebírá vládu od spících mužů. Už pro antického dramatika Aristofana bylo v komedii Ženský sněm nerovné zastoupení žen v politice tématem. Uplynuly dva a půl tisíce let a ženy jsou v rozhodovacích funkcích stále v menšině – třeba v Česku jich bylo podle dat statistického úřadu v roce 2022 zvolených na komunální úroveň jen necelých třicet procent. Na rozdíl od Aristofanových postav však dnešní političky zásadně změnily svůj přístup – nemaskují se falešnými vousy, vystupují hrdě samy za sebe. Tedy alespoň v jihomoravské Strážnici, kde se poprvé do říjnových voleb do zastupitelstva uchází o hlasy voličů i kandidátka složená pouze z žen.

Nejenže se nepřevlékají za muže, naopak mě jedno srpnové rozpálené pondělí před hotelem Strážnice vítá skupinka oblečená do stejných výrazných bílých triček, na kterých je černou linkou nakreslená strážnická holubička a pod ní v kruhu nápis „Žijeme tu“. Tak se totiž jmenuje sdružení, které místní ženy daly dohromady letos v zimě a teď s ním mají politické ambice. „Pochopila jsem, že když člověk není minimálně v zastupitelstvu, nezmůže nic,“ říká Kristýna Pražáková, která za nápadem seskupit podobně smýšlející ženy stojí a kandidátku vede. Společně s Miroslavou Janoškovou a Bronislavou Zelinovou mě berou na procházku po svém městě, aby mi ukázaly, co chtějí pro jeho zhruba šest tisíc obyvatel dělat jinak, a vysvětlily, proč mezi sebe nechtějí pustit žádného muže. 

Z chodníku k politice

„Nechcete skvělou italskou zmrzlinu?“ ptá se Mirka Janošková, když se vydáme uličkou na náměstí Svobody. S díky odmítám, ale pobízím ji, ať si určitě dá ona, jestli má chuť. Jde vpředu naší skupinky a konečně si tak všímám i toho, že trička mají nápis i na zadní straně, který s vtipem odkazuje na strážnické nářečí – Hezká su, aj taká múdrá!. „Ne, ne, nechce se mi dovnitř. Občas si připadám, že mám na sobě terč, vpředu i vzadu,“ přiznává s nadsázkou Mirka, že s tričkem budí pozornost, na kterou zatím není zvyklá.