Web je po 35 letech mrtvý a většinu provozu tvoří boti, ne lidé. Co ho zničilo a jak se dá vzkřísit?

World Wide Web je rozsáhlý projekt pro vyhledávání hypermediálních informací, jehož cílem je poskytnout všeobecný přístup k obrovskému množství dokumentů,“ psalo se na první webové stránce spuštěné 6. srpna 1991. Stál za ní britský informatik Tim Berners Lee, který vyvinul a rozjel web jako vedlejší projekt při práci v CERNu a poskytl ho zdarma celému světu.

Postupné globální propojení lidí s využitím počítačů a hypertextu podnítilo digitální revoluci, která změnila od základů to, jak komunikujeme a vnímáme svět. Web se stal všudypřítomnou internetovou pavučinou zprostředkovávající přístup ke stránkám s obrovským množstvím informací k němuž jsme takřka neustále připojení, čím dál častěji s využitím chytrých telefonů. Pětatřicet let od spuštění prvních webů se už ovšem do velké míry vytratilo nadšení, idealismus a étos spjatý s počátky nebývalého informačního propojení lidstva.

Mýtická kybernetická síť pulzující toky jedniček a nul od člověka k člověku se postupně stala samozřejmostí a povstalo z ní velké množství nejrůznějších digitálních služeb, platforem a firem. Mnohé společnosti se ovšem posléze obrátily zády k některým z prvotních idejí a hodnot otevřeného webu a leccos podřídily maximalizaci zisku. Jak se i pod vlivem vyhledávačů, sociálních sítí, médií a posléze i velkých jazykových modelů proměnil zárodečný web z nějž vyrostly, v místy zahnívající prostor a síť, kde už dnes většinu provozu tvoří boti a AI agenti, a kde je svoboda internetu ohrožena na mnoha úrovních? Podle vynálezce webu ovšem ještě není pozdě na to ho opravit. Jak by se dal negativní vývoj zvrátit? Nejen o tom mluví semiotik, datový analytik a novinář se serveru Investigace Josef Šlerka, který vyučuje na Studiích nových médií na FF UK.