„Ideologové“ vládní koalice propadli lobby technologických gigantů a vyrazili do boje za svobodu slova
Čtete jeden z našich newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Máte z čeho vybírat. Silvie Lauder píše newsletter V pasti pohlaví, Markéta Plíhalová pak Jednotku intenzivní péče. Světovému dění se věnuje newsletter GARRIGUE, domácí politice newsletter PLAMÍNKOVÁ. Pomezí byznysu a politiku popisuje Sečteno, podtrženo, který připravuje Filip Zelenka.
„Strašák“ některých vládních poslanců v podobě evropského nařízení o informačních službách se v pátek dostal na program jednání sněmovny. Poslanci projednávali zákon o digitálních službách, který má úpravu do českého zákona zavést. Respektive už dávno měl.
Předloha je velmi obsáhlá, ale ve zkratce řečeno zavádí jednoduché pravidlo – co je nelegální v běžném prostředí, je nelegální i on-line. Uživatelé budou mít možnost prostřednictvím řádně odůvodněného oznámení upozornit na nelegální obsah. Cílem je bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné on-line prostředí. Jenže část koalice tvrdí, že v současném znění povede k větší cenzuře na internetu.
Původní plán byl, že zákonodárci předlohu schválí zrychleně v takzvané devadesátce. Česku totiž hrozí miliardová pokuta – případ bude řešit Soudní dvůr Evropské unie a spolu s tuzemskem před ním stane Polsko, Španělsko, Portugalsko a Kypr.


Ještě v pátek ráno o tom byl přesvědčen i gesční ministr Karel Havlíček. Když redakci o pár desítek minut říká, že nakonec předloha projde standardním způsobem, protože „devadesátku“ zablokují vládní kluby včetně toho jeho, prochází kolem poslankyně za Zelené Irena Ferčíková Konečná a frustrovaně namítá, že se tím ochrana uživatelů opět oddaluje. Vicepremiér krčí rameny, říká, že s tím bohužel nic neudělá, a mizí v sále.
Delší čas potřebuje skupina vládních poslanců, mezi nimi Libor Vondráček (Svobodní), Gabriela Sedláčková (Motoristé) nebo Marek Novák (ANO) – chtějí totiž připravit pozměňovací návrh. Pokud by úpravu neprotlačili, někteří by prý vůbec pro předlohu nezvedli ruku. A co chtějí měnit? Sedláčková Respektu říká, že musí „odstranit cenzurní pasti“. Vadí jim zejména pasáž o nelegálním obsahu – v jejich očích by mohl být mazán nepohodlný obsah. To potvrzuje Radek Vondráček (ANO), podle kterého by mu kvůli „nelibosti“ mohl být vypnut profil třeba osm týdnů před volbami.
Dalším problémem je podle zmíněných poslanců institut důvěryhodných oznamovatelů, kteří by on-line platformy kontrolovali a nahlašovali nelegální aktivitu. „Já bych to trochu přirovnala k ústavě, kdy si náš prezident vyložil ,jmenuje‘ jinak než ostatní. Oni podobně používají slova jako ,udělá, přijme‘ – a my nevíme, zda se to musí, nebo nemusí,“ popisuje Sedláčková. V pracovní skupině tak ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu připravuje s dalšími kritiky úpravy; stihnout to chtějí kvůli hrozícím sankcím co nejdřív.
Poslankyně Ferčíková Konečná ale namítá, že narativ o omezování svobody slova je úplně absurdní, protože DSA dělá pravý opak. „Přináší nové nástroje, jak bojovat proti cenzuře. Je jasně vymezeno, za jakých okolností může platforma zablokovat obsah – a to je Listina základních práv EU.“
Kvůli opatření Evropskou komisi ostře kritizuje Trumpova administrativa. „Tam je boj založen především na Muskově síti X, která dostala pokutu,“ vysvětluje Sedláčková. Podle informací Respektu kromě samotných platforem u vybraných poslanců lobbovali i představitelé americké vlády, aby se úprava nepřijímala v původní podobě. Trumpova administrativa už zrušila politiku DEI – Diversity, Equity and Inclusion. Což znamená, že platformy v USA nemusí moderovat obsah a odstraňovat nenávistné výroky.
Na to, zda poskytovatelé on-line služeb chrání své uživatele, má dohlížet Český telekomunikační úřad. Návrh zákona o digitální ekonomice nenaráží na odpor poprvé. K projednávání ho předložila už bývalá vláda. Před koncem volebního období se dostal do druhého čtení, ale pak se legislativní proces zasekl mimo jiné proto, že s ním měla problém ODS.
Vládneme, nerušit
Tentokrát jsme diskutovali o tom, jak se promění dynamika uvnitř vlády poté, co poslanci nevydali Andreje Babiše a Tomio Okamuru. Jaké jsou priority koaličních partnerů a dokáží je vedle neohroženého Babiše prosadit?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.





















