Vary 5: Sněhurka a sedm trpaslíků je temnější, než si ji pamatujeme

Sto let od svého založení oslaví letos v říjnu Studio Disney. Karlovarský festival výročí připomněl promítnutím Sněhurky a sedmi trpaslíků, historicky prvního celovečerního animovaného filmu vůbec. Premiéru měl téměř před šestaosmdesáti lety, v prosinci roku 1937 -  přesto je s odstupem času je zřejmé, proč na něm v podstatě vyrostl mediální gigant, jakým je Disney dnes. Z hlediska animace průkopnické dílo nijak zásadně nezastaralo. Důvodů masivního komerčního i kritického úspěchu nicméně bylo víc: hra s žánrovou hybriditou, komika, precizní výstavba dramatu, ideální kooptování evropské kultury pohádek pro globální publikum.

Sněhurka je považována za klasiku, kterou zná „každé malé dítě“. Pro současného diváka uvyklého na jistý narativ o Disney filmech ale skrývá několik překvapení. Je temná - v protikladu k současné reputaci Disney coby neškodné, vymydlené, sacharidové rodinné zábavy. A  nabízí moderní, neantropocentrické vidění světa, kde zvířata hrají aktivní roli.

Sněhurka a sedm trpaslíků byl na svou dobu mamutí projekt. Obrovský tým tvůrců včetně armády animátorů, která se snažila vytvořit co nejvíc realistickou akci, na něm pracoval tři roky. Původně plánovaný rozpočet se zvýšil desetinásobně. Investice se ale Waltu Disneymu vrátila – film s rozpočtem 1,5 milionu dolarů utržil osm milionů. A číslo ještě exponenciálně narostlo při častých reprízách a díky distribuci na mezinárodních trzích, kam se adaptace literární klasiky, evropské pohádky bratří Grimmů, dobře prodávala.