Francouzský boj o důchody: Macron ústup neplánuje, protestující se nevzdávají

Francouzský prezident Emmanuel Macron prosadil svou reformu penzí, které zvyšuje věk odchodu do důchodu. Zákon má začít platit od 1. Září, ale to neznamená, že měsíc trvající protesty, kterých se účastnilo víc než milion lidí, tím končí. Po stávkujících pařížských popelářích či pracovnících železnice se přidala blokáda pařížského letiště a stávky na některých školách. Macron však ústup neplánuje. Jeho zákon nyní posuzuje francouzský ústavní soud a není pravděpodobné, že by jej zrušil.

Macron byl donucen svou reformu prosadit nestandardně s pomocí vládního dekretu, a obejít tak parlament - k velkému vzteku opozice, odborů a protestujících. Je to zákonná, ale velmi vzácně užívaná cesta. Dle ústavy má opozice možnost obratem vyhlásit hlasování o důvěře vládě, což se stalo. Macronův kabinet jej přečkal díky hlasům pravicových Republikánů. Risk Macronovi vyšel: Republikáni nechtěli hlasovat pro jeho reformu (proto musel prezident obcházet parlament), ale nechtěli ani pád jeho vlády (proto mu při následném hlasování dali důvěru).

Jádrem Macronovy reformy je zvýšení běžného důchodového věku z 62 na 64 let. I tak bude Francie patřit k evropským zemím s nižším důchodovým věkem. Macron chtěl francouzský, velmi spletitý penzijní systém, který je štědrý k občanům, ale podle vlády neúnosně drahý, měnit už ve svém prvním funkčním období. Tehdy byl méně radikální a jeho snahy navíc utnula pandemie covidu. Zvýšení věku odchodu do důchodu měl v programu také před svým druhým zvolením v roce 2022, i proto trvá na svém.

Stávkující a protestující se zapřísahají, že s odporem nepřestanou. Ani Macron ale nemá důvod ustupovat, zvlášť když jeho kabinet přečkal hlasování o nedůvěře a z pohledu jeho strany je hrozba předčasných voleb zažehnaná. V nich by podle průzkumů a odhadů nejvíc získalo Národní sdružení Marine Le Pen. Ta sice nestojí v čele protestů, tohle místo si zabrala levice, ale Macronovu reformu samozřejmě rovněž kritizuje. A spoléhá na to, že nespokojenost, kterou prezident svým krokem vyvolá, se přetaví v ještě větší přijatelnost jejího uskupení mezi voliči.

Slovensko předalo Ukrajině první čtyři stíhačky MiG-29 a výhledově pošle dalších devět. V Bruselu začal dvoudenní summit unijních lídrů. „Všechno je na dobré cestě,“ prohlásil německý kancléř Olaf Scholz před začátkem k vznikající dohodě ohledně spalovacích motorů. Jejich konec od roku 2035 nejspíš nebude úplně kategorický: v prodeji budou smět zůstat, pokud budou uzpůsobena jen k tankování nefosilních syntetických paliv. Novým náměstkem ministra financí bude Marek Mora, donedávna viceguvernér ČNB. Britská centrální banka dál zvedla úrokové sazby poté, co totéž provedly v předchozích dnech centrální banky v USA a eurozóně. Zásah strážníků byl profesionálně správný, pochybením je zpracování a forma zveřejnění videa, uvedl pražský primátor Bohuslav Svoboda k hojně sdílené nahrávce, na níž městská policie zachytila incident s moderátorem České televize Jakubem Železným. Premiér Petr Fiala se zastal ministra práce Mariana Jurečky kritizovaného opozicí za vydírání a zneužívání pravomocí při propouštění šéfa Úřadu práce. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek navrhl prezidentovi Petru Pavlovi, aby zrušil praxi zavedenou Milošem Zemanem, kdy ministerstvo pro Hrad chystá podklady pro udělování milostí. V Japonsku padají teplotní rekordy; místo jara jako by začalo rovnou léto. „Věřím, že doma je potrápíme a poženeme se za vítězstvím,“ uvedl trenér české fotbalové reprezentace Jaroslav Šilhavý před pátečním zápasem proti Polsku, prvním v bojích o postup na mistrovství Evropy 2024.

Newslettery a nový informační servis si můžete objednat k odběru na adrese https://www.respekt.cz/newslettery

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter