0:00
0:00
Agenda6. 6. 20143 minuty

Dlouhá vina manažerů z Mostecké uhelné

Švýcaři poslali odsouzeným rozsudek o šesti stech stranách; ti mají nyní 30 dní na odvolání

Trestní tribunál ve švýcarské Bellinzoně vydal v minulých dnech písemný rozsudek nad šesti bývalými manažery Mostecké uhelné společnosti. Soud psal text o celkovém počtu 591 stránek celkem osm měsíců. Podle francouzského listu Le Temps jde o jeden z nejdelších rozsudků v historii švýcarské justice. Deník také uvedl sumu, na kterou švýcarskou justici rozpletení tohoto složitého případu přišel: celkem 490 411 franků, tedy na více než 10 milionů korun.

Ortel nad pěti Čechy v čele s Antonínem Koláčkem a Belgičanem Jacquesem de Grootem vyřkl federální trestní soud Švýcarska už loni v říjnu. Zatím nepravomocně poslal všechny Čechy do vězení za podvod a praní špinavých peněz. Odsoudil je navíc k zaplacení desítek milionů na pokutách, které mají právě sloužit i k úhradě nákladů vyšetřování. A hlavně, soud zkonfiskoval v přepočtu zhruba 14 miliard korun, které mají od roku 2007 exmanažeři dolů zmraženy na desítkách účtů ve švýcarských bankách.

Všichni odsouzení se chtějí proti rozsudku odvolat, protože s ním zásadně nesouhlasí. Podle pravidel mají na podání odvolání k vrchnímu soudu Švýcarska jen 30 dní právě od doručení písemného rozsudku.

↓ INZERCE

V kauze vystupuje jako poškozená strana nástupce MUS, firma Czech Coal Services podnikatelů Pavla Tykače, Petra Pudila a Vasila Bobely, která se domáhala náhrady škody za vytunelování firmy. Soud jí ale náhradu zamítl a Pudil již Respektu potvrdil, že se proti rozsudku rovněž odvolají.

Soud zároveň potvrdil, že škoda vznikla i českému státu, který měl ve firmě v době jejího skrytého ovládnutí manažery 46 procentní podíl. Ten pak stát levně manažerům skrytým za údajnou americkou skupinou Appian prodal a podle soudu tím přišel zhruba o dvě miliardy korun.

Česko se ale k původní obžalobě švýcarské prokuratury z roku 2011 nepřipojilo, protože tvrdilo, že žádnou škodu z prodeje nemá. Později stát názor změnil, Švýcarsko však účast Česka v procesu opakovaně zamítlo. Naposledy, už potřetí, podle Le Temps Praha neuspěla s žádostí připojit se do řízení minulý měsíc.

Švýcarský soud zamítl konkrétně žádost státu, aby si mohl prozkoumat celý rozsáhlý vyšetřovací spis kauzy MUS. Česko ho chtělo využít jako doplněk ke svému vlastnímu vyšetřování divoké privatizace Mosteckých dolů z konce 90. let, kterou vede protikorupční policie pod dohledem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. „Písemný rozsudek švýcarského soudu zatím nemáme k dispozici,“ uvedl státní zástupce Petr Šereda.

 

Loni policie obvinila pětici exmanažerů firmy, kteří tento polostátní podnik ovládli  za jeho vlastní peníze, z podvodu za zhruba 1,7 miliardy korun. Pokud by však byli pravomocně odsouzeni ve Švýcarsku, jejich stíhání u nás by skončilo.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026