Trump má zřejmě jasno: Spojené státy odejdou z pařížské dohody o klimatu
Je zřejmě rozhodnuto. Podle zatím nepotvrzených informací, které přinesl například server Axios, prezident Donald Trump definitivně dospěl k závěru, že svou zemi vyváže z pařížské klimatické dohody podepsané v roce 2015. O detailech, jak přesně tento nelehký právní krok Spojené státy provedou, nyní jedná malý tým včetně šéfa Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), klimaskeptika Scotta Pruitta.
Možnosti jsou totiž dvě. Formální odstoupení od smlouvy z Paříže by znamenalo, že se začne odpočítávat přechodné období trvající necelé čtyři roky, v němž odstupující země součástí dohody nadále zůstává. Lze si tedy představit, že pokud Trump prohraje příští volby, nový prezident si kontroverzní krok ještě rozmyslí a Spojené státy nepřestanou být členem klubu zemí usilujících o to, aby oteplování planety nepřekročilo do konce století únosnou mez.
Naopak kdyby Trump vypověděl rovnou Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu z roku 1992, která je pařížské dohodě nadřazena, pak by byl odchod USA okamžitý. Není ale jisté, jestli americký prezident může takový krok udělat sám, nebo jestli k němu potřebuje souhlas Senátu. Tato cesta by tedy zřejmě ve Spojených státech vyvolala právní spory.
Trumpův postoj patrně ovlivnil nedávný dopis 22 republikánských senátorů, ve kterém prezidenta vyzvali, aby pařížskou dohodu vypověděl. Že to udělá, Trump slíbil už v předvolební kampani, v poslední době se však zdálo, že naslouchá i hlasům, které ho nabádaly ke zdrženlivosti.
Po útocích na zdravotní reformu se tak Trump chystá vyhodit do povětří další významný pilíř dědictví Baracka Obamy. Sice tím nezastaví nástup obnovitelných zdrojů ani další výsledky klimatické politiky, jeho krok se však může projevit na mezinárodní scéně - například snížit ochotu zemí, které pařížskou dohodu ještě neratifikovaly, aby tak učinily. K těmto státům patří i Česko.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
