Německý vklad do nezdarů Evropy je nepoměrně velký
Na hranicích Evropy se „vynořují zlí lidé“ - a Berlín musí akceptovat závazky, které s rolí lídra přicházejí
Komentátor agentury Bloomberg Clive Crook je autorem provokativního komentáře, který tvrdí, že jak stagnující evropská ekonomika, tak ukrajinská krize jsou důsledkem nezdaru evropského „leadershipu“. A protože Evropa má dnes de facto jednoho lídra, tím je Německo, je právě tato země za situaci zodpovědná.
Je to snad nefér? Vždyť útoky na evropskou prosperitu a bezpečnost přišly přece zvenčí. Finanční krize přišla z USA a konflikt na Ukrajině je přece vinou Vladimira Putina. Avšak zodpovědnost nelze z evropských „vůdců“ sejmout tak snadno.
Hospodářská politika Evropské unie je neobhajitelná. EU si dobrovolně prodloužila recesi, protože odmítla dostupné léky. Evropská zahraniční a bezpečnostní politika sotva existuje. Evropa sice nezplodila zloducha Putina, ale vyprovokovala ho, aniž si byla vědoma důsledků.


Německý vklad do těchto nezdarů je nepoměrně velký. Není to jen velikost a síla německé ekonomiky, co činí z Berlína de facto hlavní město Evropy. Chyby evropské hospodářské politiky jsou charakteristicky německé. Německá hrůza z inflace v podstatě paralyzovala hospodářskou politiku a touha po obchodu s Ruskem a váhavost konfrontovat hrozbu silou oslabila bezpečnostní politiku.
Aby prý nedošlo k nedorozumění, německá touha učit se z vlastní historie je jistě noblesní. Je to jistě lepší než finanční bezohlednost a nezodpovědnost kombinovaná s narůstajícím militarismem. Ale sedmdesát let po válce Německo „kompenzuje“ příliš.
Co myslí autor onou provokací? Když se EU a NATO před lety rozšířily na východ, bylo Rusko ještě slabé a ochromené. Načasování bylo tehdy správné. Když v roce 2011 dala EU Ukrajině vybrat mezi Evropou a Západem, bylo tu už úplně jiné Rusko - a Evropa zcela nepřipravená tomu čelit.
Politika fiskální přísnosti ordinovaná Evropě Německem přivedla Evropskou unii na pokraj deflace. Zatímco členové NATO si slíbili utrácet na obranu dvě procenta HDP, průměr NATO je jen 1,6 procenta; a mírumilovné Německo utrácí jen 1,3 procenta. Kromě toho Německo od osmdesátých let zvýšilo energetickou závislost na Rusku.
Vzhledem k historii 20. století je jistě dobré, že Evropu vedou Němci milující obchod a mír. Je však jisté, že se na hranicích Evropy „vynořují zlí lidé“, a Německo musí pochopit a akceptovat zodpovědnost a závazky, které s rolí lídra přicházejí.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















