Kde byl Topolánek, řecká suverenita, vtipný Volcker a další střepiny

Samozřejmě, to co předvedla včera levice v parlamentu byl populistický a ekonomický zločin. Nových dvanáct miliard na platy pro úředníky a podobné geniální nápady (v době, kdy si leckdo v soukromém veřejném sektoru nechává platy snižovat, ale o tom samozřejmě poslanci nic nevědí) je prostě populistická zrůdnost.

Jenže. Kde byl v tomto těsném souboji předseda ODS? Ano - vzdal se mandátu. Proč alespoň nepřišel do sněmovny řídit taktiku a vyjednávání? Asi proto, že parlament je „plný komunistů a postkomunistů“. Jestli také náhodou není součástí postkomunismu okázalé kašlání na všechno, které předvádí Mirek Topolánek. Bez vůle po vítězství se asi politika dělat nedá. Jaktože tentokrát nikdo nepřemlouval přeběhlíky a tzv. nezařazené?
…

Řecký premiér George Papandreu oznámil, že situace ohledně řeckého státního dluhu ohrožuje „řeckou státní suverenitu.“ Ano - tak to s dlužníky obvykle bývá. Jejich suverenita je ohrožena. Může o tom vyprávět každý, kdo padl do spárů exekutora. Pokud má ještě klíče od bytu, může koukat na holé stěny, ale možná je neuvidí, protože mu odstříhli elektřinu. V bytě zůstaly bačkory, ale křeslo odnesli a televizi taky. Přístup k účtu zablokován. To je pak, panečku, suverenita! Takhle drsně se ale se státy nezachází, Akropolis ani vrcholek Olympu nikdo nálepkami exekutora nikdy nepolepí. Ale podřízení se diktátu věřitelů se do určité míry konat bude. O tom žádná.
…

Paul Volcker, bývalý šéf amerického Fedu (centrální banky) a stále jeden z nejvýznamějších světových ekonomů se pustil do smyslu finanční inovace. Londýnské Timesy píší o tom, že na konferenci v Londýně Volcker prohlásil: „přeji si, aby mi někdo ukázal jediný kousek neutrálního důkazu, že finanční inovace podporuje ekonomický růst.“ Podle Volckera je jedinou užitečnou finanční inovací za posledních třicet let bankomat. Hezké!

Žádnému konzervativci se nic nového nelíbí: mobilní telefony vedou ke kontrole pohybu osob a ztrátě svobody, Facebook je ztráta času, způsobuje šíření bezbřehého žvatlání a snižuje produktivitu práce, e-mail vyvolává stres a pocit viny, když nestíháte odpovídat apod. Je ale fakt, že za tyhle různé kontroverzní vymoženosti neplatí na rozdíl od výstřelků finanční inovace účet daňový poplatník. A to v řádu bilionů (nikoliv miliard) dolarů jako v USA.

Na téhle konferenci, organizované deníkem WSJ asi vůbec bylo veselo. George Soros tam navrhl úplný zákaz tzv. credit default swaps, čili proslulých CDS skrze které, když to velmi zjednodušíme, se sází na pravděpodobnost něčího bankrotu (a s touto pravděpodobností se dále obchoduje). Soros přirovnal existenci trhu s tzv. CDS k situaci, kdy právní rámec umožňuje existenci životního pojištění, ale zároveň legalizuje právo zastřelit pojištěnou osobu.
Netroufám si posoudit, jestli je to úplně přesné, ale každopádně je to vtipné.
…

Ekonom Jan Bureš si ve svém článku pro Hospodářské noviny klade otázku, proč v Česku roste nezaměstnanost mnohem rychleji než jinde. Bureš se domnívá (mimojiné), že to je možná proto, že na rozdíl od Německa nemáme „dotace na pracovní místa bez práce.“ Podle Bureše je to dobře, firmy se v budoucnu odvděčí investicemi a tvorbou míst v nových oborech.

Ještě dodejme, že Němci si tuto politiku mohli dovolit, protože před vypuknutím krize dosáhli rozpočtového přebytku.

I když Bureš může mít pravdu, že je to u nás možná lepší, smůla je, že nežijeme ve vzduchoprázdnu. Když nám ta nezaměstnanost tak skvěle roste, nelze se pak divit až volby drtivě vyhraje velmi populistická levice. Tohle nebezpečí si v Německu uvědomili velmi dobře.