0:00
0:00
Audit Jana Macháčka25. 4. 20143 minuty

Jak si vlastně představit eurohujera

Přihlouplý výraz paradoxně oživil evropský lídr údajně europřátelské ČSSD Jan Keller

Člověk by býval doufal, že s odchodem Václava Klause do politických dějin zmizí v jejich propasti i přihlouplý výraz „eurohujer“. Paradoxně ho však oživil evropský lídr údajně europřátelské ČSSD Jan Keller, který na plakátech a billboardech uklidňuje občany a voliče, že určitě není žádným eurohujerem.

Hezky o tom napsal už Jiří Pehe, který vcelku logicky dokládá dvě věci. Zaprvé, že eurohujer je přihlouplá nadávka a karikatura, zatímco euroskeptik není karikatura ani nadávka, ale legitimní politický směr. A zadruhé, že eurohujeři vlastně neexistují, na rozdíl snad od eurooptimistů.

↓ INZERCE

Ještě bych to rozvedl. Jak si vlastně představit eurohujera? Jako někoho, kdo se tetelí radostí z každé bruselské vyhlášky, směrnice a regulace? Jako někoho, kdo se nemůže dočkat toho, až si schroustne nějakou novou regulaci? Jako někoho, kdo je oblažen pohledem na bruselskou euroarchitekturu, či někoho, kdo s oblibou nasává vůni tamějších úřednických kantýn? Znáte někoho takového? Já ne.

Mezi lidmi, kteří se nepovažují za euroskeptiky, rozlišuji dva druhy. Přitom oba dobře vědí, že evropský projekt má spoustu vad a je nedostatečný, a snaží se ho neustále vylepšovat a měnit. Buď postupnými krůčky a hledáním konsenzu v rámci stávajících evropských smluv: zpravidla posilováním kontrol, pokut a rigidit.

Nebo jsou tu zastánci odvážnějších řešení, která v Evropě posílí prvky federalismu: společný dluhopis, společná daň, společné ministerstvo financí nebo ve světle ukrajinské krize společný nákup energií. To vše má samozřejmě doprovodit vyšší stupeň politické legitimity: panevropské strany, přímá volba evropského prezidenta, předsedy komise apod.

Euroskeptici, kteří jsou jistě legitimní, jsou asi tak trojího druhu. Ti, kteří věří, že malé evropské státečky s celníky a závorami na hranicích jsou chytřejší a svobodnější odpovědí na výzvy globálního světa. Pokud tyto lidi o potřebě silnější Evropy nepřesvědčila finanční krize, mají pořád šanci, že je přesvědčí ruská agrese. Ony státečky si totiž Rus namaže na chleba.

Pak jsou tu ti, kteří se radují z čehokoli, co se nepovede nebo co ne dobře funguje, jen proto, aby mohli říkat, že se to nemělo dělat, protože je to prý nepřirozené, utopické, umělé, neautentické - a protože hlavně ONI říkali, že se to nemá dělat. Lidmi, kteří se radují ze všeho, co se nedaří, nemá ale cenu se moc zabývat, i když jistě mají občanská a lidská práva.

A pak je tu ten třetí druh: lidé, kteří brojí proti evropské integraci, protože jsou na výplatní pásce ruských tajných služeb.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026