Horší než peklo
Ukrajinský premiér: Čelíme ruské armádě, terorismu, naše ekonomika je nesolventní a minulá vláda vše ukradla
Hezký text napsal pro Financial Times Gideon Rachman. Hlavní myšlenkou je, že se ve věci ukrajinské krize poněkud zapomíná na to nejdůležitější. A tím je fakt, že cíle protestujících na kyjevském Majdanu stály jaksi za to.
Text začíná připomenutím toho, že když se současný přechodný předseda vlády Arsenij Jaceňuk chopil v únoru úřadu, jeho první slova byla: „Vítejte v pekle.“
Nyní měl Rachman příležitost se ho po čase zeptat, zda by na tom něco měnil a zda je to opravdu tak pekelné. On mu odpověděl: „Je to ještě horší. Čelíme ruské armádě, Ruskem podporovanému terorismu, naše ekonomika je nesolventní, naše armáda je rozebraná a policie dezorientovaná. A minulá vláda ukradla vše, co se ukrást dalo.“


Den po setkání s Rachmanem podnikla ukrajinská vláda pokus obsadit okupované vládní budovy na východě země. Vláda v Kyjevě měla pocit, že může ztratit východní části země pouhou nečinností.
Výsledek, který vypadá, že mezi sebou bojují Ukrajinci, ale nahrává Rusům do karet. Jako vždy v poslední době se válčí v první řadě o narativ. A Rusové si přejí, aby zvítězil narativ, který říká, že Ukrajina je hluboce rozdělená země a že část této země žádá Rusko o ochranu a případně uvítá ruskou mírovou misi.
Ukrajinská vláda ví, že proti ruské armádě nemá žádnou šanci, jenom letecká převaha Ruska vůči Ukrajině je asi 80:1. Ukrajinci možná touží po tom, aby NATO vyhlásilo nad Ukrajinou v případě ruské intervence bezletovou zónu. To se ale podle Rachmana nikdy nepodaří, protože Američané nebudou sestřelovat ruská letadla.
Vojenské záležitosti jsou však podle Rachmana pouze jedním aspektem věci. Ukrajinská vláda musí také vést propagandistickou válku a pokračovat ve válce proti korupci. Ruská propaganda zásobuje svět představami o tom, že nová ukrajinská vláda představuje fašismus, banderismus a antisemitismus, a leckdo na Západě se toho chytá.
Co se korupce týče, sám Jaceňuk je považován za „čistého“, ale platí to pro všechny ministry? Jeden z těch, kteří stále bivakují na Majdanu, řekl autorovi, že tam zůstal proto, aby se „někam neztratila půjčka z Mezinárodního měnového fondu“.
Přes současný chaos a násilí stále platí, že hlavní cíle demonstrantů z Majdanu, tedy boj proti korupci a podpora eventuálního členství v EU či aspirace na něj, si stále zasluhují naši podporu.
…
Hospodářské noviny se po čase vracejí ke změkčení koruny Českou národní bankou. Ekonomové se prý shodují v tom, že intervence ČNB budou trvat déle, než se předpokládalo, tedy patrně až do roku 2016. Objevuje se i názor, že opatření nezabrala, protože inflace zůstává příliš nízká.
To je samozřejmě diskutabilní, třeba bychom bez intervencí měli plnohodnotnou deflaci. Jenže jak to dokázat? Stejně tak nelze vypočítat či dokázat, do jaké míry opatření pomohla exportu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















