„Jsi za***nej šílenec.“ Jak se rozpadá sázka Benjamina Netanjahua na Donalda Trumpa

Tato slova a ještě další expresivní prohlášení na adresu izraelského premiéra Netanjahua měla zaznít z úst amerického prezidenta Trumpa během jejich společného telefonátu na začátku června. Hovor ukázal, že izraelsko-americké vztahy procházejí velkou zátěžovou zkouškou, která však nepřichází jako blesk z čistého nebe. Jedná se z velké části o výsledek izraelské politiky a taktiky premiéra Netanjahua, s jejichž následky se bude Izrael vypořádávat ještě dlouho po jeho odchodu.

Pro Izrael je podpora USA klíčová. Země má jedinečný přístup k nejmodernějším americkým zbraňovým systémům, které nakupuje zčásti i díky americké vojenské pomoci ve výši tří miliard dolarů ročně. USA také poskytují Izraeli diplomatickou podporu mimo jiné v Radě bezpečnosti OSN, kde Washington pravidelně vetuje protiizraelsky naladěné rezoluce.

Pro USA je Izrael zase spolehlivý bezpečnostní partner. Izraelci poskytují Americe know-how v oblasti zbraní a dalších technologií, izraelské tajné služby sdílejí s USA informace. V nestabilním regionu Blízkého východu provádějí operace i v zájmu USA – jako například zničení jaderného programu v Iráku v roce 1981 a v Sýrii v roce 2007 –, aniž by Amerika musela nasazovat vlastní vojáky. Také proto Alexander Haig, americký ministr zahraničních věcí v Reaganově administrativě, označil Izrael za americkou letadlovou loď, jež se nemůže potopit.

Neznamená to ovšem, že tyto vztahy neprocházejí napjatějšími fázemi. Ne vždy jsou zájmy USA a Izraele zcela ve shodě. I v minulosti izraelští premiéři testovali, kam až mohou zajít – jako třeba ve vojenských operacích před rokem 2023 proti Hizballáhu v Libanonu, proti Hamásu v Gaze či v postupující okupaci Západního břehu, která podkopává americkou snahu o vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě dvoustátního řešení.