0:00
0:00
Audit Jana Macháčka11. 11. 20113 minuty

Dopředu, nebo zpět?

Astronaut

Někdo si myslí, že eurozónu je třeba zachránit, ať to stojí co to stojí. Jiní jsou přesvědčeni, že je třeba plánovat její konec. Gideon Rachman napsal tento týden ve Financial Times: leckdo tvrdí, že rozpad evropské měny rozbije EU jako takovou. Ale takové panikaření hrozí stát se sebenaplňujícím se proroctvím.

Jednotný trh, cestování bez hranic a spolupráce v zahraniční politice tu byly už před eurem a přežijí jeho konec. Spíše než trvat na tom, že rozpad eura je nemyslitelný, je lepší plánovat jeho konec.

Tolik Rachman. Dodejme, že s tím proroctvím to může být naopak. Až se začne plánovat, tak se to taky stane.

↓ INZERCE

Clive Crook na stránkách agentury Bloomberg také kritizuje zakladatele eura a především současné politiky za to, že nepřipravili plán B, pro případ, že eurozóna nebude fungovat. Je však přesvědčen, že v dnešní době okamžitých počítačových transakcí je prakticky nemožné zařídit pořádkumilovné rozdělení měnové zóny. Rozpad je nepředstavitelně nákladný, prakticky nemožný.

Evropská centrální banka musí získat všechny pravomoci, které potřebuje k tomu, aby mohla nakupovat dluhopisy celé Unie. Je to proti všem rozumným principům centrálního bankovnictví? Pokud ano, pak tyto principy musejí být prostě přepsány.

Fiskální unie a nová rozpočtová pravidla se dodělají později. Teď musí ECB rychle získat stejné pravomoci, jaké má americká centrální banka Fed. Pokus o jakékoli jiné řešení dopadne špatně.

K témuž závěru dochází Nicolas Barre na stránkách Les Echos: ECB se musí stát věřitelem poslední instance. Tentokrát „už je to doopravdy“, protože trhy mohou odstřelit Itálii, sedmou největší ekonomiku na světě a třetího největšího „vydavatele“ suverénních dluhopisů.

Proč si Británie se svými financemi v nedobrém stavu může půjčovat za 2,2 procenta během deseti let, zatímco Itálie platí 7,4 procenta?

Důvod je jediný. Ve Spojeném království, stejně jako v USA, je centrální banka věřitelem poslední instance.

Erik Jones na stránkách eurointelligence.com dobře vysvětluje, proč v případě Itálie všichni kladou důraz na kredibilní vládu.

Polovina dluhů Itálie je financována z domácích zdrojů, v zemi je solidní bankovní systém, dostatek úspor i dostatečně diverzifikovaná ekonomika. Pokud ale vláda nezajistí důvěryhodnost, mohou si lidé „pro jistotu“ převést úspory do německých bank. A to se může stát během chvíle.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026