Další fronta: euro

Pokud se nebudeme vážně zabývat tím, že Václav Klaus chce zařídit brzké vystoupení státu z Evropské unie nebo vetovat přístupovou smlouvu s Chorvatskem, pak je zjevné, že frustrovaní euroskeptici a eurofobové přestoupí na novou bojovou frontu: a tou bude euro. Budou nám za každou cenu líčit eurozónu jako říši zla a společnou evropskou měnu jako nástroj ďáblův.

Hlavní ekonom EBRD Erik Berglof prohlásil, že ti, co spěchali do eurozóny přestáli krizi hůře než ti, co si podrželi vlastní měnu. Takže Klausovi táborité už slaví: čas otvírat šampaňské, pravda se ukázala!

No nevím, podle mne i šéf čehokoli může zjednodušovat a házet různé věci do jednoho pytle.

1. Za prvé je na srovnání euro-neeuro vs. krize prostě příliš brzy. Krize naplno vypukla před čtrnácti měsíci. Srovnávat navíc musíme srovnatelné. Takže tak leda Česko se Slovenskem, možná Slovinskem. A nejdříve tak za dva roky, jinak je to čistá demagogie. Vážně si někdo myslí, že když je odhadovaný pokles HDP v letošním roce na Slovensku o jedno procento nižší než v Česku je to nějaký důkaz něčeho?

2. Je potřeba srovnávat srovnatelné. Být v přípravné fází na přijetí eura a být uvnitř eurozóny jsou dvě ÚPLNĚ různé věci.

3. Berglof je Švéd a Švédi jednak v eurozóně nejsou a jednak jejich bankovní sektor je a bude postižen katastrofální situací v pobaltských ekonomikách. Baltové (stejně jako třeba Maďaři) si půjčovali horem dolem v cizí měně, ale snaha dostat se do eurozóny (tvrdší boj s inflací a vyšší úrokové míry) je pouze jednou několika příčin tohoto jevu. Kdyby byli Baltové už uvnitř, je to něco úplně jiného než když zůstali vně s pevným kursem.

4. Vážně si v České republice myslíme, že odhadovaný pokles hospodářství o 4,4 procenta v letošním roce je nějaký důkaz toho, jak dobře nám to bez eura jde?

5. Polsko v eurozóně není a jako jediná země v Evropě se úplně vyhlo recesi. Jenže: Polsko je velký trh a tamější ekonomika je méně propojená se světem než je ta česká. Recesi v Polsku bylo také zabráněno za cenu obrovského růstu deficitu.

6. Je jasné, že do eurozóny lze vstoupit dobře i špatně - s příliš tvrdým kursem, s příliš měkkým kursem i s dobře odhadnutým kursem. To je to podstatné, co je v delší časové řadě třeba srovnávat a analyzovat, nikoli jakési abstraktní euro samotné.

7. Bankovní sektor v Česku je stabilní, to ale s eurem nebo neurem nesouvisí.

8. S Berglofem je třeba souhlasit v tom, že stanovování vzdáleného vstupního data je chyba, stejně tak by bylo dobré přehodnotit vstupní kritéria.

Je zajímavé, že naše největší průmyslová firma (Škoda Auto) euro od vlády žádá už dlouho a že zatím není slyšet hlasy nějakých svazů výrobců a vývozců, které by se radovaly ze zvýšené volatility a obtížné předvídatelnosti kursu koruny za poslední rok a půl. O to hlasitější jsou pochopitelně ideologové a demagogové. Asi nemohou vystát, že se euro drží docela dobře a společná měna se v krizi nerozpadla, jak si asi lecjaký zavilý eurofob přál.