Evropští národovci se odvracejí od Trumpa a hledají svou vlastní radikální pozici

To, co se dnes odehrává kolem Grónska, daleko přesahuje rámec jednorázového diplomatického sporu. Je to pro Evropu zkouška síly a pravdy. Prezident Spojených států staví Evropskou unii před jasnou volbu: přijmout vazalství pod rouškou transatlantického partnerství, nebo se znovu stát suverénními aktéry schopnými bránit naše zájmy a integritu.“

Je dvacátý leden a podobně plamenných projevů dnes zazní na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku více. Nad obsahem by se europoslanci nepodivovali – řeč byla odměněna potleskem přicházejícím ze všech stran europarlamentu. Co by však ještě před několika měsíci nebo lety znělo přinejmenším podezřele, bylo to, kdo tato slova na adresu republikánského prezidenta USA pronesl. Byl to předseda frakce Patrioti pro Evropu, zároveň předseda krajně pravicové francouzské strany Národní sdružení a horký kandidát na prezidenta Francie Jordan Bardella.

Dříve rozhodně nebývalo zvykem, aby se Trumpovi ideologicky spříznění Patrioté takto proti němu vymezovali. Jeho hrozby, zejména ta, že se zmocní Grónska – autonomního území Dánska –, však byly příliš i na ně. Europoslanec Anders Vistisen z národovecké Dánské lidové strany si navíc v porovnání s Bardellou nebral už vůbec žádné servítky. „Dovolte mi to vyjádřit slovy, kterým pan Trump porozumí. Pane prezidente, jděte do prdele!“ pronesl politik před kolegy.

Oba muži takto plamenně mluvili ještě před summitem v Davosu, a tedy před Trumpovou otočkou – po níž prý nakonec neuvalí cla na osm zemí Evropy, které jeho snaze zabrat Grónsko oponovaly. Zdá se to být už vyřešené – ale není. Naopak sledujeme důležitou změnu. Evropské krajně pravicové, antisystémové, euroskeptické nebo populistické strany se začínají obracet proti Donaldu Trumpovi. Neplatí to u všech. Zato však platí, že ty, které se veřejně stavějí na odpor, to dělají z praktických, nikoli ideologických důvodů.