0:00
0:00
22. 10. 20267 minut

Plamínková: Souboj o veřejnoprávní média začíná – Kdo z ODS si plete vejce a omeletu – Zelení rebrandují

Čtete jeden z našich newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Máte z čeho vybírat. Silvie Lauder píše newsletter V pasti pohlaví, Markéta Plíhalová pak Jednotku intenzivní péče. Světovému dění se věnuje newsletter GARRIGUE, domácí politice newsletter PLAMÍNKOVÁ. Pomezí byznysu a politiku popisuje Sečteno, podtrženo, který připravuje Filip Zelenka.

Boj o veřejnoprávní média začíná. Před volbami koalice řešila dilema: začít ve sněmovně projednávat změnu veřejnoprávních médií, či nikoli? Zatímco Tomio Okamura tlačil první variantu s vidinou úspěchu SPD ve volbách, část členů hnutí ANO naléhala na Andreje Babiše, aby kontroverzní změnu zákona (proti které jsou připraveni protestovat zaměstnanci, ale i značná část veřejnosti) odložil. Argumentovali tím, že by mohli přijít o voliče ve velkých městech. Babiš je poslechl. Když ale v sobotu komentoval „katastrofické“ výsledky hnutí ve druhém kole senátních voleb, vzkázal voličům, že vláda hodlá svůj program plnit. „My zkrátka ty poplatky televizní a rozhlasové zrušíme.“ Podle informací redakce by sněmovna měla začít v úvodním kole změnu veřejnoprávních médií projednávat na schůzi začátkem listopadu. Ve hře byla i varianta příštího týdne, na středu ale připadá státní svátek a vládní většina se obává, že by do sněmovny nedostala dostatečný počet poslanců. Opozice slibuje obstrukce a připravuje řadu úprav. Zaměstnanci ČT a ČRo pak plánují další stávky. Obávají se toho, že změna financování zapříčiní větší tlak politiků a může jít de facto o zestátnění televize. Koalice chce jednu ze svých priorit prosadit co nejdříve. Návrh státního rozpočtu nicméně s převedením financování nepočítá. Jak zmiňují v kuloárech vládní politici, změna by se veřejnoprávních médií mohla dotknout až v roce 2028, někteří pak dokonce zmiňují i rok 2029. Na záznam ale nikdo z politiků nic potvrdit nechce. Snaží se totiž opozici i média udržet v napětí.

Láskův klub přežil. Senátní volby zamíchaly s rozdělením křesel v Senátu. Větší kluby řešily, zda přijdou o křeslo či dvě, pro klub SEN 21 rozhodnutí voličů znamenalo existenční ohrožení. Zatímco jeho předseda Václav Láska si post udržel, senátorka Adéla Sucharda Šípová a Jan Holásek svůj mandát neobhájili. K existenci klubu je přitom potřeba pět senátorů. Po volbách v klubu SEN 21 zbyli ale pouze tři. A tak ještě během víkendu rozjel hledání zbylých možných kolegů a s tím spojené jednání. Již před volbami jej podpořila Hana Marvanová Kordová, která byla dosud členkou klubu ODS a TOP 09. Do karet Láskovi zahrálo i mírné napětí mezi Ivem Vondrákem, který založil uskupení OK, a hnutí STAN. Vedle toho, že Starostové nepodpořili Vondráka v letošních senátních volbách (sám chtěl kandidovat, ale STAN podpořil Ondřeje Šimetku a sám proti němu jít nechtěl), tak Vondrákovi (který opustil ANO v roce 2023) vadí spojení Starostů pro Ostravu s ANO na ostravském magistrátu. I vlivem tohoto sporu podle informací redakce nově zvolený senátor za OK Petr Kazík upřednostnil klub SEN 21 před klubem STAN. V kuloárech se spekulovalo i o tom, že by řady Láskova hnutí mohl v horní komoře parlamentu posílit předseda Přísahy Robert Šlachta. V neděli v ČT totiž uvedl, že zvažuje odchod z frakce hnutí ANO. Týmu Plamínkové ale ve středu řekl, že vše prodiskutoval s předsedkyní Janou Mračkovou Vildumetzovou a i díky zprávám svých voličů, kteří mu prý psali, aby „neutíkal“, v klubu zůstává. Naopak Martin Kuba a Naše Česko svůj klub zatím nevytvoří. Možní členové jsou totiž jen tři, jak řekl Kuba Českému rozhlasu, zatím tak zůstávají v nejsilnější frakci ODS a TOP 09.

Spojování, nebo krádež za bílého dne? Když v úterý krátce po jedenácté dopoledne přišla médiím zpráva o tom, že tři desítky dlouholetých členů TOP 09 z Jihomoravského kraje přecházejí ke Grolichovi, nebyl předseda TOP 09 podle svých slov překvapen. Jak v kuloárech tvrdí, to, že se něco takového chystá, tušil už dva měsíce. Matěj Ondřej Havel také vysvětluje, že vidí za odchodem spolustraníků k lidovcům koordinovanou akci předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha. I podle dalších členů TOP 09 čelí nyní i v dalších regionech „nátlakovým akcím“ ze strany KDU-ČSL. To však lidovci odmítají s tím, že se politici rozhodli sami. Když Havel týmu Plamínkové v kuloárech vysvětluje, že jeho plán je udělat tiskovou konferenci a pak „jít dál“, prochází kolem ministr práce Aleš Juchelka a provokativně se ptá, zda řešíme velký odchod. Připomeňme, že i ministr práce byl členem ostravské TOP 09. V letech 2010–2014 byl zastupitelem města Ostravy za TOP 09, následně přešel k ANO. 

↓ INZERCE

Zpět ale k TOP 09. Marek Sovka, který novinářům odchod svůj a dalších třiceti spolustraníků oznámil, je náměstkem jihomoravského hejtmana a zároveň starostou Branišovic na Brněnsku. „Vstupoval jsem do strany, která je kompetentní v hospodaření státu. Hodně jsem se toho naučil, našel spoustu přátel, ale nastal čas posunout se dále. S Honzou Grolichem se známe z komunální i krajské politiky, na spoustu věcí se díváme stejně. Cítím, že vedle něho vzniká něco, co je nadějí a příležitostí pro českou politiku,“ vysvětlil Sovka své rozhodnutí. Spolu s ním odchází z TOP 09 například krajský zastupitel Michal Doležel či starosta Letovic na Blanensku Petr Novotný.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc