Babiš vzkazuje: Nemáte mě rádi? Tady je má pomsta!
Nejde jen o veřejnoprávní média. Vláda začala v pátek psát novou kapitolu české politiky
I cesta je cíl. Vládní koalice doprovodila svůj útok na veřejnoprávní média spektakulárním divadlem – zatajila před opozicí plán na zařazení hlasování o financování České televize a rozhlasu a omezila její právo hlasování oddálit. V sobotu brzy ráno tak návrh na zrušení koncesionářských poplatků a výrazné snížení příjmů prosadila do dalšího čtení. Ten způsob říká vše o chování i plánech vlády. Je to konec zvyklostem dodržovaným ve sněmovně a opozice by se napříště podle toho měla zařídit. Vzkaz od Andreje Babiše by měla dobře přečíst i veřejnost.
Žít ve strachu
Změna financování veřejnoprávních médií není nutná. Je to jen pomsta médiím, a protože pro politiky je po ruce Česká televize a Český rozhlas, dopadla odplata právě na ně. Dohromady přijdou přibližně o půldruhé miliardy korun. To je obrovská částka, která ohrozí jejich fungování. Náklady v posledních letech strmě rostou, připomeňme, že vláda Andreje Babiše se rekordně zadlužuje a říká, že to v této době nejde jinak. Po veřejnoprávních médiích ale chce, aby fungovala se sumou, kterou měla před lety.


Nikdo z vládních politiků nedokázal vysvětlit, proč se má měnit způsob financování ČT a ČRo. Přechod z koncesionářských poplatků pod státní rozpočet lidem nic neušetří, protože to stejně budou muset zaplatit ze svého. Vláda nemá žádnou vlastní kasičku, vše, s čím pracuje, jsou peníze daňových poplatníků.
Jde tedy o jasnou snahu oslabit kritickou roli veřejnoprávních médií. Mají být finančně podvyživená a zároveň žít ve strachu, protože skrz státní rozpočet na ně budou mít politici přímou páku.
Před pátek není návratu
Způsob pátečního hlasování bychom ale neměli přejít s tím, že prostě vládní politici chtěli využít vhodný čas k prosazení své vůle. Zvolený postup mohli udělat i kterýkoli jiný den, protože změna pravidel jim to umožňuje. Jejich cílem bylo šokovat, vystrašit, dát najevo, že zvyklosti, kdy se respektuje opozice dodržováním základních dohod, prostě skončily. Je to vzkaz i pro veřejnost: jdeme teď do toho napřímo a kašleme na tu část společnosti, která nás nevolila. Proto jim protesty a demonstrace nevadí. Což ale nemění nic na jejich významu, protože i díky nim se dozví více lidí, jak vážná situace to je. A je důležité, že se přidávají mnohá česká divadla a po vzoru slovenských kolegů na konci představení čtou prohlášení na podporu médií.
Babiš a spol. zažili šok z prohraných voleb a chtějí si spravit chuť. Ve stejnou chvíli spustil rezort Oty Klempíře bezprecedentní útok na zdejší kulturu
5 minKlempíř vzkazuje: Seberu vám miliardu. Všechny vyměním. I té chce vzít finance a různými dotačními podmínkami se ji snaží donutit mlčet, bát se, sloužit těm, kteří vládnou. Možná vládní politici naivně doufají, že to uklidní jejich voliče, kteří zděšeně sledují, jak jsou dražší pohonné hmoty, rostou ceny hypoték a stát se rekordně zadlužuje.
Už jsme v minulosti psali, že opozice by neměla jakkoli vycházet vstříc v oslabování sněmovních procedur. Vládní strany opakovaně útočí na otevřenost politického systému, omezují kontrolu ze strany státní správy, různých institucí i parlamentu. Andrej Babiš chce absolutní moc a spoléhá na to, že zatímco demokratické strany ctí pravidla, on to dělat nemusí.
Pokud se po pátku vrátí pro opozici všechno zpátky, je to nejen prohra její, ale i české demokracie. Vládní politici jasně a otevřeně řekli: využijeme každé skulinky, abychom opozici zcela vyřadili ze hry. Dobrá, pak by se ale STAN, ODS, Piráti, TOP 09 a Lidovci měli zachovat stejně. Těch možností je celá řada a vládu mohou paralyzovat.
Staronový Babiš
Nastává nová éra v české politice. O záměrech Andreje Babiše nikdy nebylo pochyb, jde mu o oslabení demokracie a posílení sebe sama. Vždy v jeho rozhodování ale byla aspoň malá snaha být vnímaný jako státník. Ano, nedařilo se mu to, ale tu a tam ustupoval od kroků, které veřejnost jitřily. Pátkem tohle definitivně skončilo.
Většině, jež ho nevolila, jasně vzkazuje – tohle bude náš stát, my si budeme dělat, co chceme. Nemáte mě rádi? Dobrá, tady je má pomsta.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].










