Chudoba, násilí, korupce a až příliš známé tváře 

Luiz Inácio Lula da Silva je všechno, jen ne politický nováček. Trojnásobný brazilský prezident je již čtyři desetiletí nejvýznamnější postavou brazilské politiky – od doby, kdy v osmdesátých letech vedl odborové stávky proti vojenské diktatuře a založil levicovou Stranu pracujících. Muž, kterého bývalý americký prezident Barack Obama kdysi nazval „nejoblíbenějším politikem na světě“, opustil úřad před šestnácti lety s rekordní 87procentní podporou. Jeho politika vyvedla miliony lidí z extrémní chudoby, rozšířila přístup ke vzdělání a zdravotní péči a snížila hluboké sociální nerovnosti.

Tento zázrak poháněl silný ekonomický růst posilovaný globální poptávkou po zemědělství i minerálech, díky níž se Brazílie vyšvihla do pozice šesté největší ekonomiky světa. Konjunktura ale samozřejmě měla i své slabé stránky, státní zakázky byly přidělovány lidem blízkým politickým stranám, tu Lulovu nevyjímaje, a finanční krize v roce 2015, kdy u moci byla jeho nástupkyně Dilma Rousseff, ukončila i jeho popularitu. Lula byl nakonec postaven před soud za to, že přijímal nemovitosti a další dary jako úplatky od stavebních firem. 

V roce 2017 byl odsouzen za korupci na devět a půl roku. Po devatenácti měsících byl však propuštěn kvůli závažným procesním chybám a před čtyřmi lety se znovu dostal k moci. V prezidentském klání porazil tehdy obhajujícího krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara, který kromě zcela „antisociálních“ ekonomických reforem proslul hlavně sexistickými výroky nebo odmítáním změny klimatu či existence covidu-19, jenž si v zemi vyžádal obrovské oběti.

Bolsonaro svou prohru nesl těžce a pokusil se spolu se svými podporovateli o mocenský převrat a vraždu Luly. Neuspěl a sám nyní sedí ve vězení. O víkendu se v prezidentském klání utká Lula se jménem Bolsonaro znovu. Jeho vyzyvatel je ale tentokrát o generaci mladší: do prezidentského boje se tentokrát vydává Flávio Bolsonaro, nejstarší syn někdejšího prezidenta.