Penta má mediální plán
Významná finanční skupina proměňuje svoji roli v českém byznysu
Na terase nejvyššího patra zbrusu nového kancelářského komplexu Florentinum v centru Prahy stojí štíhlý nakrátko ostříhaný muž a dívá se zasněně dolů. Po chvíli ukáže na nevzhledné boudy lemující protější areál Masarykova nádraží a energicky vysvětluje: „Tohle se zbourá, tohle postaví a tady povede rychlodráha z letiště Ruzyně.“
Pětačtyřicetiletý byznysmen Marek Dospiva spoluvlastní nejen česko-slovenskou společnost Penta a skleněný labyrint kanceláří, na jehož vrcholu právě stojíme, ale i firmu Masaryk Station Development, která má smlouvu se státem na odkup rozlehlých pozemků kolem protějšího Masarykova nádraží. Penta by chtěla proměnu zpustlého areálu v mondénní zónu odstartovat už za dva roky. Akce má stát zhruba sedm miliard korun a spolu se zmíněným komplexem Florentinum za čtyři miliardy tak půjde o jednu z nejnákladnějších a nejvýraznějších změn části centra Prahy poslední doby.
Kroky Penty v posledních letech míří hodně vysoko. Zatímco v Česku vesměs nevyvolávají žádné velké emoce a Dospivova skupina je považována za standardního investora, na „rodném“ Slovensku se děje něco úplně jiného. Za posledních pět let se kolem firmy strhl několikrát celonárodní poprask, stala se důvodem demonstrací a nyní se kolem ní roztočil i silný mediální vír.


Penta na začátku tohoto měsíce koupila dvě velká novinová vydavatelství 7 Plus a Trend Holding a nyní má na dosah ovládnutí poloviny společnosti vydávající nejčtenější a doposud na velkých finančních hráčích nezávislý deník SME. Tamní novináři jsou z toho mírně řečeno hodně rozpačití. „Skupování mediálních titulů Pentou nejsou finanční investice, ale pokus ovlivňovat slovenskou politiku,“ napsal zástupce šéfredaktora tohoto deníku Tino Čikovský.
„Soustředíme se na menší počet firem, které budou velké a silné ve svém oboru, a ty budeme také dlouhodobě držet.“
Zatím jsou mediální plány Penty ambiciózní: kromě Slovenska začala vyjednávat i v Česku a rozhlíží se také v Polsku. V tuzemsku se zajímá o tištěná a on-line média. Detaily zatím neznáme: spekuluje se ale například o jejím zájmu o vydavatelství Mladá fronta či Empresa Media.
Obecně má Penta velké plány hlavně v oborech, ve kterých už působí a je v nich jednička nebo dvojka na trhu. „Soustředíme se na menší počet firem, které budou velké a silné ve svém oboru, a ty budeme také dlouhodobě držet,“ říká Dospiva.
Pokud jde obavy z propojení s politikou, které na Slovensku vzbudila politická kauza Gorila, v Česku Penta nikdy neměla tak těsné vazby jako třeba konkurenční J&T známá přátelstvím s lidmi kolem expremiéra Mirka Topolánka. Nelze ale říct, že by stála zcela stranou. Dospiva byl dříve často vidět třeba ve společnosti Romana Janouška, o němž je známo, že využíval své politické kontakty na pražském magistrátu.
Právě zdlouhavost a netransparentnost rozhodování podle neoficiálních informací vedly například původního zahraničního majitele výše zmíněné firmy Masaryk Station Development k přepuštění svého podílu Pentě, která v povolovacích řízeních uměla „lépe chodit“. Poměrně blízké vztahy měl Dospiva i k Ivu Rittigovi, dnes stíhanému kvůli praní špinavých peněz.
O skupině Penta, o její minulosti a jejích začátcích, o angažmá Alojze Lorence, slovenských skandálech a možném propojení s politikou i plánech do budoucna čtěte v novém vydání Respektu 40/2014, které vyšlo v pondělí 29. září (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle, iPad/iPhone, tablety Android a v audioverzi).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















