0:00
0:00
Volby prezidenta16. 1. 20132 minuty

Bez sak i vzájemných útoků. Prezidentská debata v rozhlase

Kdo čekal ostrý střet, musel být zklamán. Kdo chtěl věcnou debatu bez překřikování a osobních výpadů, musel být naopak potěšen

Sérii debat dua uchazečů o prezidentské křeslo Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga dnes doplnil Český rozhlas Radiožurnál hodinovou diskusí s Martinem Veselovským. Moderátora doplňovala jedna politoložka (Vladimíra Dvořáková) a čtyři novináři (Lenka Zlámalová, Jindřich Šídlo, Alexander Mitrofanov a Petr Nováček).

Debata byla profesionálně kočírovaná zkušeným Veselovským, který dával pozor na to, aby se pánové příliš nerozpovídali. (Mimochodem: zdá se, že Karel Schwarzenberg se objednal u logopeda.) Došlo na všechna klíčová téma spojená s prezidentskou funkcí: od zahraniční politiky po klíčové pravomoci typu doplňování ústavního soudu a členů bankovní rady České národní banky.

Oba by jeli na první zahraniční cestu na Slovensko, cení si současného předsedy ústavního soudu Pavla Rychetského a nebránili by se, kdyby ve funkci pokračoval (byť Schwarzenberg to neřekl přímo). Byli pro zásadnější proměnu české ústavy. 

↓ INZERCE

Předseda TOP09 by rád viděl změnu volebního systému, a to naopak než je dnes, čili většinový u dolní komory a poměrný u horní komory parlamentu. Zeman by zase rád konkrétně určil časovou lhůtu pro dosluhující vládu v demisi, která dnes není stanovena.

Snad největší překvapení přinesla pasáž o České národní bance – Miloš Zeman by v bankovní radě rád viděl kromě Jiřího Rusnoka, který byl sice ministrem v Zemanově vládě, ale poslední roky průsobil ve vládním NERVu, také ekonoma Jana Švejnara. Švejnar přitom těsně před prvním kolem veřejně podpořil Zemanova konkurenta Schwarzenberga. Bude zajímavé sledovat, co na to sám Švejnar. Oba znovu zopakovali, že by radu – oproti Václavu Klausovi – namíchali pestřeji z různých názorových proudů.

Formou byla debata příjemně civilní. Kdo čekal ostrý střet, musel být zklamán. Kdo chtěl věcnou debatu bez překřikování a osobních výpadů, musel být naopak potěšen.

Radiožurnál debatu živě přenášel také na YouTube a webu rozhlasu a zvukový dojem doplnil i ten obrazový – oba kandidáti se celou dobu usmívali a ležérně odložili saka. Ne že by oba neměli co vysvětlovat a ne že by nebylo na místě je podrobit přísnému výslechu, nicméně střízlivá diskuse sluší souboji o křeslo na Hradě víc. 


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026