Klaus, Kalousek, Roman a pan Patizon

V pátek Martin Roman. V pondělí prezidentské milosti Václava Klause. V úterý ministr financí Miroslav Kalousek. Ta jména spojuje podezření na korupci či defraudaci státních peněz. Napsala to média, něco je podloženo více, něco méně, něco stojí na chatrných základech. Že to napsala média, samozřejmě neznamená, že dotyční jsou vinni. Je to prostě jen podezření, která všichni jmenovaní odmítají.
Martin Roman se brání slovy, že jde o spiknutí a výmysly konkurence, Miroslav Kalousek mluví přímo o absurditě a Václav Klaus o znesvěcení institutu prezidentských milostí zločinným týdeníkem (tedy Respektem). Fajn, pokud jsou nevinní, musí se bránit. Jenže ani jeden ze tří mužů nepromluvil o tom podstatném, o dějích, v nichž mohou být hlavními aktéry. A to je samo o sobě hodně podezřelé.
Martin Roman šéfoval společnosti ČEZ, která dávala miliardové zakázky společnosti Škoda Plzeň, jíž šéfoval předtím a jíž v době zakázek šéfovali jeho kamarádi. Už to je problém. Navíc vůbec není jisté, že zakázky byly pro ČEZ výhodné a zda kvůli Škodě nestavěl ČEZ za desítky miliard něco, co by za normálních okolností stavět neměl. Střet zájmů, zneužívání informací, tahání peněz ze státu, to je to, o čem měl Roman mluvit.


Václav Klaus měl vysvětlit, proč žena, které dal milost, milost vůbec dostala. Proč zrovna ona, psychické problémy při nástupu do vězení provázejí i obyčejné zloděje. Měl vysvětlit, proč dává milost zkorumpované policejní úřednici. Když zkorumpovaný policejní úředník je něco pro demokracii mimořádně škodlivého a křivícího spravedlnost a právo.
A Miroslav Kalousek měl přesvědčivě vysvětlit, proč se najednou rozhodl legalizovat internetové sázení a proč je legalizoval jen pro pár firem. Jeho slova o tom, že státní pokladna má aspoň nějaké příjmy za něco, co by se dělalo nelegálně, neobstojí. Obstálo by to, kdyby zároveň s povolením internetového sázení prosadil nebo usilovně prosazoval dát českému hazardu nějaká pravidla. Ta tu nejsou, je tu praní špinavých peněz.
Je hodně málo pravděpodobné, že se cokoli z toho, o čem psala média v souvislosti se zmíněnými muži, někdy objeví před soudem. I kdyby byli všichni tři vinni, což nyní samozřejmě nevíme. Ta věta není konstatováním, jak to jde v Česku se vším od desíti k pěti a možná k nule. Je to apel pana Patizona (kouká mi vzrušeně přes rameno a pořád mluví), nažhaveného na vymáhání spravedlnosti. Je to jeho vzrušený apel (většinou takový nebývá) na veřejnost, aby od policie, státních zástupců, poslanců a dalších zainteresovaných tvůrců a ochránců spravedlnosti tvrdě vymáhali jejich povinnosti. Jak říká pan Patizon, je načase, aby prostě začali dělat svou práci. Mimochodem měli by to vyžadovat i Martin Roman, Miroslav Kalousek a Václav Klaus. Pokud mají čisté ruce, bude jim tvrdá práce mužů a žen zákona ku prospěchu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















