Nejhloupější ze všech monster

Začne to tím, že ztratí levou ruku. Zničehonic jí odpadne od ramene. Co s ní? Nějak ji připevnit nebo zastrčit do prázdného rukávu? „Je to jako nový účes. Vzduch kolem zbytku proudí jinak,“ zakouší nový pocit z nemrtvého těla bezejmenná hrdinka románu Trvá to věčnost, a najednou je po všem od americké spisovatelky Anne de Marcken, který čerstvě vyšel v českém překladu.

Zatímco zombie se obvykle pohybují mechanicky a nezastavitelně jako tělo bez duše, v hlavě této nemrtvé se odvíjí dlouhý vnitřní monolog a sžírá ji stesk po milované partnerce, která zmizela kdesi v nenávratné minulosti. Horory obvykle líčí postapokalyptický svět perspektivou ohrožených lidí, kteří se před zombie snaží uniknout, de Marcken tuto optiku v cenami ověnčené próze otáčí a popisuje svou hrdinku jako ženu plnou žalu. Americká autorka se tak ve svém existenciálním textu trefuje hned do dvou trendů současné popkultury: tím prvním je obří obliba zombie žánru a tím druhým skutečnost, že s hororovými monstry a jejich jinakostí dnes začínáme mít spíše soucit, než abychom se jich děsili.

Záplava zombie filmů, videoher, a dokonce i podnětných knih je v produkci uplynulých několika let nepřehlédnutelná. Adaptace hry Last of Us se stala seriálovým hitem hned ve dvou sériích. Danny Boyle a Alex Garland navázali loni filmem 28 let poté na předchozí spolupráci na snímku 28 dní poté z roku 2002 – a letošní 28 let poté: Chrám z kostí jejich dystopické vize dále rozvíjí. Do kin se vrátila série Resident Evil s filmem, který se v režii Zacha Creggera natáčel částečně v Česku.

Debatu o problematickém koloniálním původu těchto bytostí zároveň vyvolal čerstvý dokument Black Zombie natočený režisérkou Mayou Annik Bedward. Sleduje podivuhodnou cestu, jak se z metafory pro děsivý stav otroctví vycházející z vúdú spirituality obyvatelstva Haiti stalo jedno z nejfrekventovanějších popkulturních monster uplynulých sta let. Jako by se ten stav, kdy člověk nemá vládu nad svými činy, není ani mrtvý, ale ani doopravdy nežije, stal určujícím dobovým pocitem, k němuž je potřeba se vracet.